Nejdřív jen stručně k technické stránce celého zázraku. Stélka ukrývá tři typy sensorů. Jsou to jednak desítky tlakových bodů rozmístěných od špičky k patě a samozřejmě i laterálně. Dále gyroskopy snímající naklonění vložky a její otáčení a v neposlední řadě GPS, která nás, anebo vlastně stélku, prostě lokalizuje, takže eviduje, kolik toho nalyžujeme.

Tyto sensory nasbírají za dobu naší jízdy opravdu hodně dat. Ta jsou pak pro další využití členěna v rámci kriterií, jež jsou podle tvůrců CARV pro posuzování kvalit našeho lyžování nejdůležitější. Těmito kritérii jsou rovnováha, hranění, otáčení lyží a tlak do lyží.

Používejte Carv účelně

Aplikace nasbírá data v určité časovém úseku, nejčastěji to je asi jeden lyžařský den, a následně umí, vedle tak trochu „turistických“ informací (ty z GPS), poskytnout i výstup popisující jeden lyžařův oblouk (rozlišuje pravý a levý). A to je pro lyžaře, kteří chtějí pracovat na svojí technice, to pravé! Ale pozor, je dobré si uvědomit, že popsaný oblouk je „vymodelován“ z průměru dat nasbíraných v daném časovém úseku. Takže sbíráme-li data celý den, ale třeba i kratší časový úsek, nasbíráme samozřejmě i velké množství dat nepotřebných a také vlastně do značné míry matoucích. V průběhu dne přece jezdíme různé druhy oblouků, střídáme terén, absolvujeme třeba i přejezdy po cestách… A to všechno je započítáno do průměru, který to pochopitelně ovlivňuje. Nejlépe lze tedy CARV využít tak, že jej zapneme až na startu úseku, ve kterém chceme posuzovat určitý typ jízdy, třeba krátký oblouk. A na konci vybraného úseku jej zase vypneme, abychom měli co nejméně zkreslená, maximálně relevantní data.

Ski IQ

Lyžování musí být zábava. A může být dokonce i hrou v pravém slova smyslu, když se porovnáváme s ostatními. Pokud vás tohle láká, bude se vám líbit Ski IQ.

Jedním ze způsobů, jak tvůrci Carv s nasbíranými daty nakládají, je jejich agregace do souhrnné informace, které říkají Ski IQ. To je souhrnem toho, co považují tvůrci Carv za důležité, mám-li být dobrý nebo třeba výtečný lyžař – jedná se vlastně o celkové skóre počítané součtem hodnocení ve čtyřech výše zmíněných kritériích (rovnováha, hranění, otáčení lyží a tlak do lyží). Na to, jakým způsobem je s nasbíranými daty nakládáno, hlavně v tom smyslu, co je z nich vyvozováno a jak je výsledek prezentován, určitě budou různé názory. Sledovat svoje Ski IQ a potažmo Ski IQ ostatních lyžařů vás může, ale nemusí bavit. Berme to ale tak, že pro tvůrce Carv je Ski IQ důležité, protože soutěžení s ostatními (touha získat co nejvyšší Ski IQ) jednoznačně podporuje zájem o jejich produkt.

Přes Ski IQ ale s uživatelem také šikovně komunikují. „Chceš-li vylepšit své Ski IQ (ok, to nás samo o sobě třeba nemusí moc zajímat), měl bys, zapracovat například na zatěžování vnitřní lyže (a to už nás možná zajímá víc).“ A hned nabízí dílčí „program“ pro vylepšení této dovednosti. V něm nás okamžitě měří a okamžitě informuje o tom, jak si ve sledované dovednosti v jízdě vedeme. Další jízdu se pak klidně můžeme zaměřit na další z dílčích kvalit našeho lyžování, třeba na předozadní rovnováhu a pohyb v průběhu oblouku. A opět dostáváme okamžitý feedback, hned v jízdě. Samozřejmě prostřednictvím čísel. Data dostaneme třeba i k úhlu zahranění každé z lyží (ve stejném oblouku) a tak podobně. A to jsou, nehledě na to, jak nám to ovlivní Ski IQ, zajímavé informace.

Můžete je brát, ale taky nemusíte

Kdo se chce s Carvy hlavně bavit, a přitom se na lyžích také zase o něco zlepšit, spokojí se s optikou tvůrců aplikace. Nevím, zda jsou sami dobrými lyžaři, je ale evidentní, že si ke spolupráci přizvali machry a špičky ve svém oboru, většinou lektory PSIA (Professional ski instructors of America). Letos pak k natočení pár videí, a dokonce i na workshop přemluvili… Teda Ligetyho! A ten o lyžařské technice něco ví. Jejich pohled na to, jak se má lyžovat, tedy rozhodně nebude od věci.

Pravda je taková, že kouzlo Carv spočívá v instalaci senzorů do našich lyžáků a velmi pokročilé datové analytice. K zákazníkům pak všechno posouvá bezvadná mobilní aplikace.

Na druhou stranu Carv nutně nabízí jeden pohled na lyžování, na to, co je pro dosažení vysoké úrovně lyžařských dovedností potřeba zvládnout, a vlastně i svůj pohled na to, kdo je vyspělý lyžař a jak má vypadat perfektní lyžařská technika. A každý se s tímto pohledem nemusí ztotožnit. Jirka Nohejl, technický ředitel litevské LSIA a lektor americké PSIA-RM, se díky svým pracovním zkušenostem, které v posledních letech sbírá hlavně v USA, dostal s tvůrci Carv do užšího kontaktu. S vložkami si zalyžoval, mrknul se na své Ski IQ, ale chtěl jít dál – svojí vlastní cestou. „Velmi mě zajímala nasbíraná data v surové podobě. Jejich strukturování, vyhodnocení a intepretace v podobě Ski IQ je rozhodně, zvláště pro běžného lyžaře, přínosné, ale chtěl jsem si na datech potvrdit nějaké domněnky a závěry si udělat sám. Původní data v grafické podobě jsem od Carv nakonec dostal, a to bylo pro mě nejzajímavější,“ řekl mi Jirka. Najednou přesně viděl, kde ho pomyslně i doslova tlačí bota.

Jenomže tuhle možnost, ta syrová data, běžný zákazník Carv nedostane.

Čím tě změřit, carvere?

Ski IQ je vysvědčením v disciplíně střední carvingový oblouk na mírném svahu. Touto optikou je vše měřeno, všechny dílčí dovednosti jsou hodnoceny ve smyslu jejich aplikace právě na tento typ oblouku. OK, nezní to úplně ideálně, ale realita je vlastně mnohem lepší, než bychom po takovémto „přiznání“ čekali. Je logické, že Carv musí především hodně průměrovat. Nedokáže lyžování popsat v jeho plné šíři a hloubce, v jeho rozmanitosti. A ještě zohledňovat lyžařovu jedinečnost, anebo dokonce jeho očekávání a ambice. Změří nám hodnoty vztahující se k rovnováze, ke hranění, k otáčení a zatěžování lyží při carvingovém oblouku na mírném svahu. A vypočítá Ski IQ.

Není to špatně vymyšlené. Něco jako středně dlouhý oblouk je přesně to, čím se naprostá většina z nás na sjezdovce zabývá. Chceme ho jezdit po hranách, chceme dosahovat velkých náklonů, hrát si v oblouku s odstředivou silou, ohýbat lyže… A protože nám to moc nejde, děláme to především na mírných, dobře upravených svazích. Nebo snad ne? Navíc řada dovedností, které cvičíme ve středním řezaném oblouku, je přínosem, když ne přímo základem, i v dalších typech oblouků. Ten ideál, se kterým nás tvůrci Carv srovnávají, je vybrán velmi dobře.

Ale znovu je třeba říct, nemusí to odpovídat představám každého z nás. Kdo bude chtít přes Carv hodnotit svůj krátký smýkaný oblouk (proč ne, na dojezdu ke ski baru?), anebo bude chtít vysvědčení za jízdu ála super-G, dobré známky od Carv nedostane, ani kdyby se rozkrájel. Nedosáhne vysokého Ski IQ.

„Střední carvingový oblouk nám vlastně dává, v porovnání třeba s jízdou v boulích nebo v hlubokém sněhu, minimální zpětnou vazbu. Když děláš něco špatně ve variabilním terénu, okamžitě to poznáš ztrátou rovnováhy či dokonce pádem. Naproti tomu při carvingu na mírném svahu se, bez přítomnosti oné okamžité zpětné vazby, všichni často cítíme jako hvězdy. Najít nedokonalosti nebo chyby v technice, a ony tam jsou, není pro nás samotné bez externího pozorovatele jednoduché. A Carv spoustu těchto neefektivních detailů zachytí a popíše,“ přemýšlí Jirka Nohejl.

Lyžování a umělá inteligence

Když Google zkoumá, jak se chováme na internetu, nedělá nic jiného, než že třídí obrovské množství dat. Carv dělá to samé.

Nejlépe se Carv prodává v USA a mohli bychom se tedy domnívat, že na Ameriku zareaguje podobně, jako reagují výrobci lyží. Americké Ski IQ by za etalon lyžařských dovedností asi bralo lyžování ve volném terénu nebo dokonce v boulích... Jenomže ten náš milovaný (anebo nenáviděný?) střední carvingový oblouk je zkrátka zdaleka nejlépe měřitelný a data z něj také relativně dobře porovnatelná. Co byste chtěli měřit a porovnávat na freeridu, kde se může každý oblouk odehrávat úplně jinak, vždy v závislosti na terénu?

Navíc, aby mohl Carv nasbíraná data průměrovat a interpretovat relevantním způsobem, potřebuje mít opravdu velké množství dat od lyžařů všech typů. Jako každá umělá inteligence se musí mít z čeho učit – čím více relevantních vstupů mu dáme, tím lépe bude pracovat na výstupu. No a co by mu lyžařská veřejnost asi poskytla z jízdy ve volném terénu?

Pro koho ano, pro koho moc ne

Pravda je taková, že kouzlo Carv spočívá v instalaci senzorů do našich lyžáků a velmi pokročilé datové analytice. K zákazníkům pak všechno posouvá bezvadná mobilní aplikace. Zejména co se týče práce s daty je Carv opravdu daleko, problémem nakonec zůstává to naše lyžování. Respektive to, že neexistuje jednotný, jediný správný pohled na lyžování. A tak ho zde, možná trochu lacině, zastupuje Ski IQ.

Pro začátečníky a středně zdatné lyžaře je Carv i po stránce „tréninku“ celkem hodně přínosný. Získá hodně dat, která často správně vyhodnotí jako známku chybné, nedokonalé techniky. A navíc poradí, jak pracovat na jejím zlepšení. Hodně zkušení a velmi dobří lyžaři, tím spíš opravdoví experti, už někdy budou dosahovat určitých limitů, které Carv má. Ty limity si tvůrci zvolili jako cestu, kterou chtějí jít, protože chtějí oslovovat co nejširší skupinu zákazníků. Neznamená to ale, že by Carv lyžařským expertům neměl co dát. Zajímavá data, pokud se na jejich sběr zaměří, jim poskytne.

Dlužno upozornit, že má Carv díky vyspělým technologiím, a především pro své know-how v analýze a vyhodnocování dat velký potenciál. V budoucnu, až si vydělá, se klidně může vydat i cestou seriózního trénování. Čím více dat nasbírá v prostředí lyžařských expertů, instruktorů a třeba i závodníků (v tomto prostředí se dá dobře měřit), tím bude „chytřejší“. A přesně o tom práce s daty je.

Technologie do lyžování patří. Je třeba si uvědomovat jejich plusy a minusy, pak ale mají velký potenciál.

Jak budete utrácet

Tuším, že od loňské sezony Carv nastoupil na byznys model „placené služby“. Na to už si asi pomalu zvykáme, je to prostě realita prostupující snad do úplně všech oblastí lidského bytí. Samozřejmě je nejprve nutné zakoupit hardware, tedy stélky (v nabídce jsou tři různé velikosti, funguje to dobře, tu svoji si najdou všichni) s plochými kabely a bateriemi a stáhnout si aplikaci. Přijde to na 200 €. No a potom je třeba zvolit patřičný typ předplatného - 6 dní za rok 99 €, 1 rok 200 €, 2 roky 300 €. Po zaplacení obdržíte aktivační kód a přístup do aplikace, ale také k tomu, co Carv nazývá off-snow tréninkem. Není to nezajímavé, jedná se o motivační i výuková videa a další materiál, který vás určitě může bavit o zimních večerech. Mimo jiné i ten workshop s Ligetym.

CARV celý program pořád inovuje a vylepšuje, to je určitě velké plus (o značném potenciálu už jsem psal). Zatím poslední novinkou je video coaching, kdy svoji jízdu natočíte a odešlete, aby ji někdo z ambasadorů zanalyzoval. Myslím, že tohle bude hodně ambiciózních, techniku pilujících lyžařů bavit.

Více najdete na webu výrobce Getcarv.com