Tento článek vyšel v časopise SNOW 109 (únor 2018).


Sedmý ročník seriálu Skiwithme jsme pojali zcela odlišně. Nebude tolik o technice lyžování jako o materiálu. Materiál je totiž faktor, který lyžování zásadně ovlivňuje. Vzal jsem tedy pět různých párů lyží, na každých jel jen jednu jízdu a zkoušel stejné oblouky na stejných úsecích. Proč se na některých jezdí o něco lépe, na co jsou určeny, pro koho a proč, to se dozvíte v letošních pěti dílech, které budou opět doprovázet videa. A jinak mě najdete zase celou zimu na kopci. Pokud si budete chtít společně zalyžovat, volné termíny najdete na www.skiwithme.cz.



Tahle kategorie lyží je moje nejoblíbenější. A abych se neopakoval, bude to dnes trochu kratší. O komerčních obřačkách jsem totiž psal už v prvním letošním dílu rubriky Skiwithme. Tehdy jsem testoval obřačky pro mladší a pokročilé, kterým se v odborné hantýrce říká „masters“. Blíží se trochu více těm opravdovým závodním lyžím, jsou úzké, velmi tuhé, jejich poloměry se pohybují přes 20 metrů a podle délky sahají třeba až k 27 metrům. Vzhledem ke své konstrukci a šířce jsou určeny na tvrdé upravené tratě a nic jiného jim moc nesvědčí. Dnešní kousek je na tom ale trochu jinak.

Konstrukce

Typická komerční obřačka, tedy určená pro masy, je tou nejlepší univerzálkou pro zdatné lyžaře, experty a instruktory lyžování. A předesílám, že není určena pouze pro milovníky dlouhých a středních poloměrů a pouze pro perfektně upravené tratě.

Dnešní „public GS“ jsou poměrně dost vykrojené. Takové lyže se pořizují zhruba ve výšce postavy, můžete počítat s příjemným poloměrem kolem 17 metrů, ale hlavně se středy 70–72 mm, které už zvládnou i rozměklý sníh a nemají tendenci se propadat a zařezávat.

Komerční obřačky si drží klasickou sendvičovou konstrukci podpořenou v naprosté většině případů dvěma titanalovými pláty a často i mírným rockerem ve špičce. To jim dává vše, co sportovní lyžař, který nerad krátké slalomky, široké a líné allmountainy, nebo lehké a měkčí univerzálky, potřebuje. Jsou dostatečně tuhé v torzi a přitom ohebné ve flexi, abychom je my, běžní smrtelníci, zvládli. Dlouhý či spíše střední poloměr je jejich domácím hřištěm, jenže při troše snahy si najednou připadáte skoro jako na slalomkách. Udělat ze 17 metrů 12 nestojí zas tak moc námahy.


Co umí komerční obřačky

Dlouhé oblouky umí. I při jízdě přes svůj poloměr jsou stále poměrně klidné a neklepou se jako slalomky, když se na nich snažíte jet super-G. Ale upřímně. 17 metrů je stále spíše střední poloměr.

Střední oblouky jsou přesně tím, na co jsou stavěny. Pohodová jízda lehce pod konstrukčních 17 metrů jim svědčí a rozhodně se jí nijak nebrání a moc toho po jezdci nepožadují.

Krátké oblouky umí jakoby nic. Když máte dostatek rychlosti a mírnější sjezdovku, chytnete rytmus a lyže vás začnou dostatečně objíždět, jste na slalomovém poloměru 12 metrů cobydup. Na strmějším kopci už to bude chtít přidat trochu otáčení a smířit se s tím, že dvě vyryté koleje za vámi nezůstanou. Každopádně se komerční obřačka velmi snadno ovládá i ve smýkaných obloucích, a je proto vhodná opravdu na cokoliv.


Realita

Otázkou na těchto typech lyží je rocker. Upřímně, nemám ho rád. Ale jsou situace, kdy ho oceňuji. Komerční obřačka je totiž mojí celoroční univerzálkou na všechno. Když je kopec extrémně tvrdý, lyže díky rockeru trochu ztrácí v torzi a musíte je při nájezdu do oblouku trochu více hlídat. Ale když je sníh měkčí nebo potřebuji jezdit v hlubším sněhu, často v boulích a podobně, je mírný rocker, který špičku přirozeně změkčuje a usnadňuje průchodnost terénem, k nezaplacení. Záleží prostě na tom, jak na takové lyže pohlížíte. Pokud chcete mít téměř závodní lyže na delší oblouky a lyžovat na tvrdých pistách zcela bez kompromisů, sáhněte po „masters“ verzi, která ale nikdy nebude tak univerzální jako dnešní komerční obřačky. Pokud na ně budete pohlížet jako na celodenní univerzálky výsostně sportovního ladění, budete spokojeni.

Pro koho je

Budu se opakovat, ale je prostě pro všechny, kteří lyžují rychle, mají solidní techniku a dokážou lyže prohnout. A zároveň pro všechny, kteří stále potřebují vysokou míru univerzálnosti a hledají ty jediné celodenní lyže, na nichž se dá kromě půl metru čerstvého prašanu sjet úplně všechno. Od hobby obřáku až po boule.

Skiwithme TIP

Nebojte se jich. Zkuste překročit svůj stín a všechny fámy o tom, že na užší české sjezdovky, které jsou odpoledne navíc rozbité a boulovaté, je ideální slalomka. Není. Delší komerční obřačka vám poskytne mnohem více opory v rychlé jízdě, prostupnosti rozbitým terénem, ale hlavně předozadní stability. Delší lyže paradoxně lépe odpouští chyby v předozadní rovnováze, lépe tlumí nerovnosti a šetří vaše nohy, které jsou z neustále točících a agresivních slalomek brzy unaveny. Komerční obřačka není zdaleka závodní náčiní, ale ta nejlepší celodenní sportovní univerzálka.


Kompletní přehled nabídky na trhu si můžete udělat na www.snow.cz/lyze. Lze tam studovat a filtrovat desetitisíce modelů až 10 sezón nazpět. Na katalog jsou napojeny i testy.

www.snow.cz/lyze






Všechny díly seriálu Skiwithme najdete na www.snow.cz/skiwithme




Projekt Ski with me

Nejstarší technika lyžování, před více než sto lety překonaná moderní alpskou, se v posledních letech vrací na zasněžené svahy s veškerou svojí elegancí i dravostí, podpořenou moderním materiálem. Projekt Ski with me nabízí přednostně čtenářům snow vyzkoušet na vlastní kůži, jak lyžovali naši prapředci, ale i novou alternativu pro hledače výzev nebo pro ty alpským lyžováním znuděné. Telemark je i skvělým tréninkovým prostředkem pro pokročilé lyžaře i závodníky a uvidíte, že po několika hodinách s volnou patou získáte na alpských lyžích úplně jiný pocit. Pojďte zkusit vše, o čem čtete, na vlastní lyže pod dohledem předního odborníka na výuku lyžování a telemarku, Ondřeje Nováka.







Ondřej Novák: Zástupce šéfredaktora SNOW, instruktor lyžování a telemarku s dlouholetou praxí v ČR, Rakousku a Austrálii. Autor projektu Skiwithme.cz, spolumajitel lyžařské školy.