Tento článek vyšel v časopise SNOW 107 (prosinec 2017).


Sedmý ročník seriálu Skiwithme jsme pojali zcela odlišně. Nebude tolik o technice lyžování jako o materiálu. Materiál je totiž faktor, který lyžování zásadně ovlivňuje. Vzal jsem tedy pět různých párů lyží, na každých jel jen jednu jízdu a zkoušel stejné oblouky na stejných úsecích. Proč se na některých jezdí o něco lépe, na co jsou určeny, pro koho a proč, to se dozvíte v letošních pěti dílech, které budou opět doprovázet videa. A jinak mě najdete zase celou zimu na kopci. Pokud si budete chtít společně zalyžovat, volné termíny najdete na www.skiwithme.cz.



Slalomky patří od dob carvingové revoluce mezi nejoblíbenější lyže všech výkonnostních kategorií lyžařů. Historicky to má logiku. Při přechodu z dlouhých neohrabaných lyží byli všichni oslněni krátkou délkou, ale zejména velkým vykrojením, které přineslo do lyžování jízdu po hraně a čistě vykrojené oblouky pro všechny. Ta doba je sice skoro 20 let pryč, ale v českých luzích a hájích jakoby trochu zamrzla. Vývoj carvingových lyží pokročil řádně kupředu a západní lyžařské velmoci dávají čím dál více přednost univerzálním allmountainům nebo odladěným sportovním obřačkám. Klasickým argumentem jsou široké sjezdovky a více přírodního sněhu, tedy podmínky, které dávají širším univerzálkám zelenou. Zastánci vykrojených slalomek naopak argumentují úzkými a kratšími českými sjezdovkami, převahou tvrdšího povrchu, často i vysokou koncentrací lyžařů, mezi kterými je snadnější se proplétat na krátkých vykrojených lyžích. Jenže čas pokročil a z funcarvingové slalomky z roku 2003 se stalo velmi specializované závodní náčiní, kterému asistují jeho odladěné měkčí verze. Ani ty však stále nepovažuji za ideální celodenní lyže. Důvodů je hned několik.

Co umí slalomky

Dlouhé oblouky neumí. Respektive umí, ale jen přes svůj poloměr. Jsou potom velmi neklidné, chtějí oblouky zkrátit a udržet je v dlouhém oblouku vyžaduje cit pro hranění.

Střední oblouky opět nejsou pro 12metrové slalomky ideální. Vždy to bude přes poloměr, ale odladěné měkčí slalomky už se střednímu poloměru nebudou tolik bránit.

Krátké oblouky zvládá ve všech myslitelných podobách. Ať už ve smyku, nebo po hraně. Je na to prostě stavěná.

Pro celodenní lyžování je slalomka nevhodná. Vyžaduje přesné předozadní balancování, neodpouští chyby, špatně kopíruje nerovnosti a vzhledem ke své délce a tuhosti netlumí vibrace. Ranní tvrdá pista, dobrá technika a silné nohy jsou pro ni ideální.

Konstrukce

Když se řekne slalomka, mají všichni hned jasno. Tato kategorie je na rozdíl od allmountainů velmi jasně specifikovaná, nejen pravidly FIS v závodním pojetí, ale i svým určením. Krátké oblouky, krátká délka, užší střed, který poskytuje rychlé přehranění, velké vykrojení.

Vývoj slalomek je zajímavý. Carvingová revoluce ve svých počátcích přinesla velmi krátké funcarvingové lyže, relativně vykrojené obřačky a téměř nevykrojené slalomky. První carvingové slalomky měly poloměr okolo dnes nemyslitelných 30 metrů, a než se závodníci Světového poháru odvážili přejít na vykrojené 16metrové, dvě sezóny byly pryč. Od nich už pak byl ale jen krůček k dnešním 12–13 metrům a funcarvingové speciálky začaly pomalu postrádat své místo na trhu.

První vykrojené slalomky této nové doby měly na středu 61–63 mm. Dnešní standard u lyží určených pro závodní použití se pohybuje kolem 65–67 mm, odladěné měkčí verze pak atakují i hranici 70 mm, výjimečně více. Slalomky jsou obecně velmi tuhé v torzi, ale i ve flexi. S podélným ohybem kratších lyží se výrobcům logicky pracuje mnohem hůř než s delšími lyžemi, kde je průhyb větší, snazší a hlavně plynulý. Krátké lyže, zejména ty závodní, však plynulý a pomalý průběh flexe ani nepotřebují. Jsou určeny pro krátký poloměr oblouku, velmi rychlé střídání zatížení, preferují krátký záběr a odměňují se výraznou zpětnou vazbou, „reboundem“. Rozdíl mezi dlouhou a krátkou lyží je jako skákání na trampolínách o velkém a malém průměru. Na velké trampolíně se odrazná síť prohne více a do své původní polohy se bude vracet pomaleji a plynuleji. Na malé trampolíně se nestačíte ani rozmyslet a budete zpět ve vzduchu. A to je i jeden z důvodů, proč jsou tvrdé nepoddajné slalomky pro naše celodenní klouzání tou nejméně vhodnou volbou.

Realita

Na slalomky jsem se vrátil loni po dlouhých deseti letech. Svůj názor na použitelnost těchto lyží pro běžné celodenní lyžování jsem částečně přehodnotil, ale opravdu jen částečně.

Slalomky jsou velmi točivé, ale díky své podélné tuhosti vyžadují velmi dobrou techniku. Kdo ji nemá, toho slalomky celý den trápí, katapultují ho a může si připadat jako na zmíněné malé a pevně napnuté trampolíně. Díky svému velkému vykrojení došly slalomky velké obliby u všech lyžařů, ale jen málokdo je dokáže zkrotit pod jejich poloměr. Navzdory všem argumentům o úzkých a přelidněných sjezdovkách vídáme nejčastěji „super-G na slalomkách“, tedy jízdu hodně přes poloměr, o které jsem psal už v předešlých článcích.

Slalomka prostě delší oblouk neumí, nechce ho jezdit, třepe se jako osika a jistotě jezdce nedodá ani její krátká délka, která vyžaduje přesné předozadní balancování a nedostatky rychle trestá. S délkou souvisí i schopnost tlumení nerovností. Kratší délka bude za delšími variantami v tomto ohledu vždy pokulhávat. Slalomce se nelíbí ani smýkané oblouky. Díky své tuhé konstrukci a velkému vykrojení chce prostě řezat a delší plynulý oblouk smykem se na ní těžko reguluje. To vše navíc podporuje velmi úzký střed, který má tendenci dostávat lyže do řezaného oblouku už při relativně malém zahranění. Pro koho tedy slalomka vlastně je?

Pro koho je

Slalomka je určena pro dobře upravené svahy a pod nohy závodníků, expertů a velmi dobrých sportovních lyžařů, kteří si s její dynamikou dokážou poradit a využít její potenciál naplno. Všem ostatním přináší pouze výhody malého poloměru, který je ale vzhledem k její podélné i torzní tuhosti pro běžné lyžaře často nedosažitelný. V dnešní době lze slalomky nahradit širokým výběrem krátkých širších lyží, které budou podélně mnohem měkčí a shovívavější i k jízdě přes vlastní poloměr. Obecně bych se ale držel mírně delších a měkčích univerzálek se středem okolo 70 mm a poloměrem 15 metrů, které všem rekreačním milovníkům slalomky umožní kratší i delší poloměry oblouku a poskytnou lepší předozadní stabilitu, komfort a tlumení vibrací. K takovým lyžím se dostaneme hned příště.

Skiwithme TIP

Lyžování na slalomkách vyžaduje velmi dobré technické dovednosti a předozadní rovnováhu na vysoké úrovni. Zejména při ukončení oblouku je třeba si dát pozor i na mírný záklon, kterým zatížíte patky lyží. Pokud lyže včas neuvolníte, vytrestají vás ukázkovým backflipem rovnou na záda. Jízdu na slalomkách si představte jako na trampolíně. Když budete skákat s napnutýma nohama, trampolína vás nekontrolovaně vymrští. Pokud chcete efekt trochu zmírnit, je třeba nohy mírně pokrčit a uvolnit. Zejména při přehranění je potřeba využít akumulovaného tlaku na vnější lyži a nechat se jím překlopit do dalšího oblouku, ale zároveň ho také zmírnit, aby vás nevystřelil přímo nahoru a dozadu. Pro krátké oblouky je typické spíše přehranění podtažením nohou. Lyže vás rychle podjedou a jsou připraveny dále od těla na další oblouk.


Kompletní přehled nabídky na trhu si můžete udělat na www.snow.cz/lyze. Lze tam studovat a filtrovat desetitisíce modelů až 10 sezón nazpět. Na katalog jsou napojeny i testy.

www.snow.cz/lyze






Všechny díly seriálu Skiwithme najdete na www.snow.cz/skiwithme




Projekt Ski with me

Nejstarší technika lyžování, před více než sto lety překonaná moderní alpskou, se v posledních letech vrací na zasněžené svahy s veškerou svojí elegancí i dravostí, podpořenou moderním materiálem. Projekt Ski with me nabízí přednostně čtenářům snow vyzkoušet na vlastní kůži, jak lyžovali naši prapředci, ale i novou alternativu pro hledače výzev nebo pro ty alpským lyžováním znuděné. Telemark je i skvělým tréninkovým prostředkem pro pokročilé lyžaře i závodníky a uvidíte, že po několika hodinách s volnou patou získáte na alpských lyžích úplně jiný pocit. Pojďte zkusit vše, o čem čtete, na vlastní lyže pod dohledem předního odborníka na výuku lyžování a telemarku, Ondřeje Nováka.







Ondřej Novák: Zástupce šéfredaktora SNOW, instruktor lyžování a telemarku s dlouholetou praxí v ČR, Rakousku a Austrálii. Autor projektu Skiwithme.cz, spolumajitel lyžařské školy.