Na úvod připomeňme, že systém 3S bývá mnohdy označován jako trojlanový. Toto označení ovšem není úplně správné, protože zde nejde o počet lan jako takový, ale o počet druhů lan, kterých je stále jen 2 (nosná a tažné). Naprosto správné, byť poněkud zdlouhavé, by tedy bylo označení „dvoulanová lanovka se dvěma nosnými lany“. Mezi hlavní výhody tohoto systému patří vysoká stabilita ve větru a naopak v porovnání s funitely nižší spotřeba energie a menší opotřebení pohybujících se součástí. Tento systém vzniknul v 90. letech právě vylepšením dvoulanového systému, kdy byl převzat systém uspořádání lan z kyvadlových lanovek – místo jen jedním jsou kabiny neseny dvěma nosnými lany. Výstavba takové lanovky je ovšem časově i finančně podstatně náročnější, než u klasických jednolanových systémů, takže výstavba většiny lanovek 3S musela být rozložena do 2 let – stejně tak tomu bylo i v případě Gaislachkoglbahn II.


Kabina firmy CWA u horní stanice na vrcholu Gaislachkogelu (foto Radim Polcer)

V Söldenu nahradila v roce 2010 nová lanovka systému 3S firmy Doppelmayr Gaislachkoglbahn II prototypovou lanovku DLM z roku 1988 (zdvojené dopravní lano, předchůdce funitelu). Délka trasy dosahuje 1 978 metrů při převýšení 864 m a jsou na ní rozmístěny celkem 3 podpěry. Pohon o úctyhodném výkonu 1 260 kW je umístěn v horní stanici, která se nachází v nadmořské výšce 3 040 m n. m. Při max. rychlosti 6 m/s trvá jízda pět a půl minuty. Lanovka disponuje 2 nouzovými pohony – jedním v dolní a jedním v horní stanici. Zajímavostí bylo také dočasné využití dopravního lana původní lanovky jako tažného lana nové lanovky 3S. Náročný byl návrh 260 tun těžké podpěry č. 3 před horní stanicí, jejíž základy jsou založeny na permafrostu – možnost posunu již byla využita.


Trasa lanovky s velkým rozpětím lana (foto Radim Polcer)

V počáteční fázi byla lanovka vybavena 9 kabinami typu ZETA od firmy CWA, každá pro 30 sedících osob, což odpovídalo přepravní kapacitě 1 400 osob/hod., v roce 2011 pak byly dokoupeny další 2 kabiny. Ty jsou vybaveny vodní nádrží pod podlahou pro přepravu vody na Gaislachkogl, a proto mají obsaditelnost sníženou na 26 osob. Později byly dodány ještě další 4 kabiny ve standardním provedení a nyní je tak celkem 15 kabin schopno zajistit přepravní kapacitu 1 890 osob/hod. V budoucnu bude možné doplněním dalších 4 kabin navýšit hodinovou přepravní kapacitu až na 2 600 osob, to by ale mělo smysl pouze v případě realizace dalšího úseku lanovky až k ledovci Tiefenbach, protože sjezdovka z vrcholu Gaislachkogl nemá takovou propustnost.


Míjení 30místných kabin u dolní stanice (foto Radim Polcer)