Článek vyšel v časopise SNOW 103 (říjen 2017)

Po bezmála dvaceti letech úporného boje se setrvalou ztrátou předplatitelů a prodejů v novinových stáncích americký magazín SKI letos na jaře oficiálně oznámil, že bude vycházet pouze v jediném tištěném čísle ročně. Časopis bude i nadále vydávat každoročního tištěného průvodce zimní výbavou, avšak nově má jít o sjednocený počin se sesterskými značkami, mezi které patří populární outdoorové tituly Outside a Backpacker.

Poté, co konkurenční (a načas pak i sesterský) časopis Skiing ukončil svou činnost těsně před svými 70. narozeninami v roce 2017 a časopis Powder skončil v roce 2020 po téměř 50 letech vydávání, zůstal americký SKI jedinou přežívající masovou lyžařskou publikací na anglosaském trhu. Před jeho příchodem si lyžaři četli zprávy z tohoto sportu v různých regionálních a klubových zpravodajích, případně občas v tradičních novinách. V roce 1935 přišel rodák z washingtonského Seattlu Al Nydin s nápadem vydávat celostátní komerční časopis. První číslo SKI vyšlo v lednu 1936 a na následující sezónu byla přislíbena čtyři měsíční čísla (listopad až únor). Později byl SKI přejmenován na Ski Illustrated a po vypuknutí druhé světové války se přestěhoval do New Yorku; v roce 1948 jej v Hanoveru ve státě New Hampshire obnovil vydavatel William Eldred, který spojil časopisy Ski Illustrated, Western Skiing a Ski News pod současný název SKI. V roce 1962 se SKI pod vedením newyorského vydavatele Arnieho Abrahamsona stala součástí Ski Life.


V každém tehdejším ohledu korektní obálka jarního SKI z roku 1960 (Foto: Facebook)

Na svém vrcholu v 80. a 90. letech vydával magazín SKI osm čísel ročně, včetně letního vydání po několik sezón. V rekordní sezóně 1988–89 vytvářela patnáctičlenná redakce na plný úvazek 1 696 stran celostátního obsahu a zvláštní regionální vydání na východě, středozápadě a západě Států. Odbyt časopisu se otočil do sestupného trendu v polovině 90. let, kdy čtenáři zjistili, že mohou najít aktuálnější informace zdarma na nově vznikajících internetových stránkách – včetně svého času populárního serveru skinet.com, který vydávalo sdružení časopisů SKI a Skiing, v té době již pod stejnou hlavičkou vydavatelské společnosti AOL Time Warner. Příjmy z reklamy brzy následovaly publikum; stejně jako většina přežívajících starších mediálních značek i magazín SKI postupně přešel z velké části na publikování na webu.

Dlouhá řada soukromých i korporátních vlastníků ikonického titulu sváděla v průběhu dekád více či méně tuhý boj za udržení životaschopnosti tištěné verze magazínu. Naposledy časopis SKI získala do vlastnictví společnost Pocket Outdoor Media v roce 2021, společně s již zmíněnými tituly aktivního životního stylu Outside a Backpacker. Společnost Pocket se přejmenovala na Outside Inc. a přeorientovala svůj obchodní model na placené členství „Outside +“, které poskytuje přístup k online obsahu více než 30 webů skupiny. Cena tohoto měsíčního členství byla letos na jaře snížena z 5 dolarů na 2,99 dolaru měsíčně za první rok. Spolu s rozhodnutím o drastickém snížení tiskových nákladů v celém vydavatelství společnost Outside Inc. rovněž oznámila, že propouští přibližně 15 % svých zaměstnanců.


Na svém vrcholu v devadesátých letech vycházel SKI osmkrát ročně v bezmála půlmilionovém nákladu (Foto: Facebook)

Dlouhodobě nezodpovězenou otázkou zůstává, zda převážně online zdroj může v našem oboru přinášet publiku v uspokojivé formě detaily – od testování vybavení a technické instruktáže až po poutavé články, a zejména jejich vizuální stránku, která čtenářovu mysl i srdce „přenese přímo tam“. Koneckonců, zejména kvůli tomu lyžařské magazíny – po vzoru svého průkopníka SKI – začaly vznikat.

„Nejsem žádný staromilec, pokud jde o technologie, ale stále dávám přednost tištěné knize nebo časopisu před tabletem nebo zařízením,“ posteskl si v internetové diskuzi jeden z předplatitelů SKI. „A přiznám se, že mám hluboce zakořeněnou zálibu ve vysoce kvalitních tištěných materiálech. Je to vzrušující potěšení – požitek ze snění o věcech, které bych mohl mít, o místech, kam bych se mohl podívat, a o horách, na kterých bych mohl lyžovat.“

Jiný ze zasvěcených diskutujících čtenářů předpovídá, že přechod na online platformu bude výzvou, protože žádný jiný prodejce zatím tento rébus dlouhodobě uspokojivě nerozluštil: „Dosud nikdo nedokázal vybudovat komplexní a úspěšný online zdroj informací o lyžování. Existuje několik specializovaných webstránek, ale žádný ze široka pojatý portál pro tento sport.“

Ne, že by online formy publikací nebyly schopny plynule a obratně nakládat s obsahem a tento efektivně sdílet; problémem však může být (a doposud typicky bývá) jejich adekvátní a udržitelné zpeněžení. To, co přinášelo časopisům (nejen pionýrskému SKI) sílu a zájem inzerentů, byl jejich tisk a seznam předplatitelů. Těch měl magazín SKI v dobách své největší slávy bezmála půlmilion.


Posledních několik let až do loňska vycházel SKI ve třech číslech za sezónu s většinou obsahu publikovanou na webu (Foto: Facebook)

Za sebe – jednoho ze skalních čtenářů tištěných lyžařských magazínů, včetně amerického SKI, z jehož zejména historických čísel často s povděkem čerpám informace pro vlastní oborové psaní – nostalgicky doufám v co nejdelší udržení původní papírové formy jak SKI, tak našeho SNOW. Jelikož si dál stojím za tím, co jsem před pár lety napsal ve zde publikované Historii oborového tisku (SNOW 120): Po mém subjektivním soudu právě čtete ten nejnoblesněji zpracovaný a nejpoctivěji psaný soudobý lyžařský časopis planety. Nevím o žádném lepším vycházejícím – a listoval jsem všemi, jež by přicházely v úvahu. Kdokoli nechť mě vyvede z omylu. Kéž si této skutečnosti my všichni, kterých se týká – od čtenářů po inzerenty – dokážeme náležitě vážit.