Tento článek vyšel v časopise SNOW 142 (prosinec-leden 2022/23).
Nejvyšší italský soud posuzoval v roce 2016 případ rychle jedoucího lyžaře, který srazil snowboardistku před sebou. Obžalovaný namítal nesprávné posouzení nehodového děje, nicméně soud na základě svědeckých výpovědí osob, přítomných v místě nehody, jakožto i z výpovědi samotného škůdce, který potvrdil, že viděl lyžařku jedoucí „pod ním“, potvrdil rozhodnutí nižších soudů, a tedy i udělený trest pro obžalovaného.
Jde o jeden z nejtypičtějších případů kolizních lyžařských nehod, projednávaných u soudů. V Itálii má oporu i ve zvláštní úpravě, v zemích bez této úpravy se pak soudy opírají jak o obecné právní normy a zásady, tak podpůrně o FIS pravidla, která aplikují dle konkrétních okolností posuzovaného případu – zde by se jednalo o pravidla č. 1 (ohled), 2 (rychlost), 3 (stopa) a 4 (předjíždění). Do nejnovější italské právní úpravy jsou inkorporována prakticky všechna FIS pravidla, která je navíc vhodně upřesňuje a napravuje vady původní úpravy.
Ačkoliv by se zde mohlo zdát, že obecně případ kolize dvou lyžařů, kdy jeden jede shora a druhý pod ním, musí nebo měl by být posouzen vždy shodně, opak je pravdou. Soud může posoudit tuto situaci odlišně, pokud k tomu konkrétní okolnosti individuálního případu vybízejí. Takovým příkladem může být rozhodnutí z r. 2009, kdy Nejvyšší soud anuloval rozhodnutí soudu odvolacího, který osvobozujícím rozsudkem zprostil lyžaře jedoucího „dole“ odpovědnosti za kolizi, tedy obžaloby za trestný čin těžkého ublížení na zdraví. Odvolací soud vycházel z předpokladu, že lyžař jedoucí „dole“ disponuje legitimně podloženou možností jakéhokoliv pohybu, resp. způsobu jízdy. Bylo však prokázáno, že obžalovaný lyžař jedoucí „dole“ znenadání odřízl trajektorii lyžařky, která jej následovala jen několik metrů nad ním, a to tak, že vytvořil nebezpečnou situaci, se kterou se lyžařka „nad ním“ nebyla schopna vypořádat.
Závěr tedy pro lyžařskou praxi znamená, že níže jedoucí lyžař není vybaven neomezenou svobodou pohybu a musí počítat i s faktem, že na trati není sám a že tedy za ním, resp. nad ním mohou jet jiní lyžaři snažící se jej předjet či objet. Neměl by tak činit pohyby, které by mohly vystavit nebezpečí tyto další uživatele sjezdové tratě, a to jak v souladu s FIS pravidlem č. 1 (ohled na ostatní), tak s obecnou prevenční povinností obezřetného chování.
Ladislav Janků
Autor článku je učitel a trenér lyžování Svazu lyžařů ČR, soudní znalec v oboru sport se specializací na bezpečnost lyžování. Článek vznikl ve spolupráci s IUSKI – Institut lyžařského práva, www.iuski.cz.
Komentované bezpečnostní desatero FIS najdete na:
Soudní případy týkající se lyžování sledujte na:
Článek je stručným a populárněji zpracovaným výňatkem z publikace Lyžařské právo v Itálii: Právní úprava a judikatura. Publikace mapuje vývoj právní úpravy včetně historie vzniku Pravidel FIS, aktuální právní úpravu po novelizaci, účinné od 1. 1. 2022, a nejvýznamnější judikaturu italských soudů, týkající se především odpovědnosti za škodu vzniklé při provozování zimních sportů. Publikaci Lyžařské právo v Itálii lze objednat v e-shopu Knihy Leges.
Příspěvek vznikl v rámci projektu GAUK č. 700119 „Právní úprava bezpečnosti lyžování v mezinárodním kontextu a její možné perspektivy v právním řádu České republiky“, řešeného na Univerzitě Karlově, Právnické fakultě
