Před sezónou to bylo chvílemi smutné čtení, když přišlo na to, kdo bude chybět v úvodu Světového poháru. Petra Vlhová avizovala, že se k závodění po zranění z loňského domácího obřáku v Jasné vrátí nejdříve v prosinci. Italská specialistka na rychlostní disciplíny Sofia Goggia, jež si poslední dobou vedla skvěle i v obřích slalomech, by se ráda objevila v Beaver Creeku, ale jak sama připustila, po komplikované zlomenině holenní kosti a kotníku zatím postupuje opatrně den po dni. Kanaďanka Valerie Grenier po lednovém pádu z Cortiny d’Ampezzo už trénuje na lyžích, ale na ostré tempo to ještě nebylo. Lara Gut-Behrami pro potíže s kolenem účast odřekla v sobotu těsně před začátkem…

A omluvenky padaly i v mužském táboře. Aleksander Aamodt Kilde se nechal slyšet, že vynechá kompletní sezónu, jelikož se stále zotavuje z následků těžkého pádu ve Wengenu. Zatímco věřil, že se uzdravuje, jeho rameno zasáhla infekce a on se musel podrobit reoperaci. Při stejné štaci přišel k úrazu Alexis Pinturault, když si přetrhl přední křížový vaz v koleni. Ani on v Söldenu nenaskočil, ale s nadějí vyhlíží americké zastavení bílého cirkusu. Loïca Meillarda si při rozjíždění zaskočila obnovená bolest zad, a tak se na poslední chvíli odhlásil. Sečteno, podtrženo – řada velkých jmen byla mimo hru, a když pak ještě v Söldenu v půlce Weltcupstrecke vypadl s jedničkou jedoucí suverén minulých sezón Marco Odermatt, diváci jen kroutili hlavami.

Všeho moc škodí?

Jenže ve výsledku nakonec neděle nabídla jeden z nejzajímavějších obřích slalomů za dlouhou dobu. A to přestože se najde celá řada fanoušků, kterým přijde prakticky rovná pista na Rettenbachu v porovnání s jinými obřákovými sjezdovkami méně atraktivní a předvídatelná.

Při vší úctě ke skvělým výkonům Marco Odermatta, někdy přílišná dominance sportu spíše škodí. Při obřím slalomu v Alta Badii se před dvěma lety dokonce našli mezi novináři tací, kteří pod Gran Risu s mikrofonem mířili jen neradi se slovy, že jdou sledovat další závod z mnoha se stejným rozuzlením a radši by sami vyrazili na svah. A to netušili, že je hegemon „Odi“ bude strašit ještě celou nadcházející sezónu. Až loňský noční obřák ve Schladmingu ukázal, že i strojově přesný Švýcar může chybovat. Přes nepovedené první kolo tehdy přesto vyhrál, při finále v Saalbachu Hinterglemmu jej ovšem postihl výpadek a stejně zahájil nový ročník. Osobně se domnívám, že Marco záhy na nepovedené jízdy zapomene a vládce bude zpět.

Hot N Cold

Sölden ovšem dal naději, že se najde závodník, který mu bude šlapat na paty. Lucas Pinheiro Braathen byl spolu s Marcelem Hirscherem důvodem, proč se ani po odjetí nejlepší třicítky nevytratili diváci z hlediště, ale napjatě přihlíželi dál, co staronové duo ve svěťáku předvede. Když pak oba navrátilci postoupili do druhého kola – ten mladší s 41 na dresu jako vůbec nejvyšší startovní číslo dne – setkalo se to s nadšením.

Odpoledne pak Marcel Hirscher po více než dvou a půl tisíci dní mimo zajel na kvalitní trati třetí nejrychlejší čas kola, a to ačkoliv se jízda neobešla bez chyb. Lucas Pinheiro Braathen dokonce ten vůbec nejlepší. V cíli zatancoval oslavnou sambu, usadil se do polstrovaného křesla pro vedoucího závodníka a nakonec mu ze čtvrté pozice chybělo jen 24 setin na pódium. Nabízí se tak logická otázka, kam až by dokázal vystoupat s lepší startovní pozicí. Může být navzdory roční absenci mužem, který bude na svahu prohánět brilantního „Odiho“?

S jistotou lze říct jedno. Lyžování jako každý sport pro svou atraktivitu potřebuje nejen úžasné výkony, ale také příběhy a osobnosti. Pokud novinka v podobě Divoké karty FIS přinese více momentů jako bylo napětí při comebacku Marcela Hirschera do svěťáku, jedině dobře. A nechť svými emocemi, velkolepými gesty a extrovertními výstupy Lucas Pinheiro Braathen čeří mnohdy stojaté vody alpského lyžování.

Tento krásný sport potřebuje oba. I precizní techniky, jako je Marco Odermatt.