Před několika lety vědci analyzovali devět roků podrobných tréninkových a zdravotních záznamů norského týmu v běhu na lyžích a snažili se pochopit rozdíly mezi olympijskými medailisty a medailisty z mistrovství světa a jejich stále velmi dobrými, ale ne už pódiovými kolegy. Jeden z klíčových vzorců, který se ukázal: medailisté strávili v průměru 14 dní v roce s nachlazením a dalšími drobnými infekcemi, zatímco ti ostatní v průměru 22 dní.

Zůstat zdravý je pro sportovní úspěch životně důležité, a to jak během měsíců tvrdého tréninku, tak i ve stresu při soutěžích, které často zahrnují cestování, únavu z cestování, společné ubytování a další rizikové faktory. Nedávná studie v časopise British Journal of Sports Medicine nabízí vzácný pohled ze zákulisí – zprávu lékařského týmu, který doprovázel finské sportovce na ZOH 2018 v Jižní Koreji, o jeho úsilí diagnostikovat a omezit šíření nachlazení pomocí nejmodernějšího testování v reálném čase.

Studie sledovala 112 osob (44 sportovců, 68 pomocného personálu), které byly na ZOH v průměru tři týdny, přičemž většinou všichni bydleli v jednom bytovém domě. Každému, kdo měl respirační příznaky – bolest v krku, rýmu, ucpaný nos, kašel – byly okamžitě odebrány dva vzorky hlenu pomocí nosních výtěrů. Jeden z nich byl okamžitě vložen do přístroje (Cepheid Xpert Influenza+RSV Xpress Assay), který za 30 minut zjistí, zda máte chřipku nebo některé viry způsobující nachlazení. Druhý byl uložen až do návratu týmu do Finska a poté analyzován přísnější metodou PCR, aby se potvrdilo, jaké viry jsou v něm přítomny.

První věc, která může někoho napadnout: proč se tím vůbec zabývat? Koho zajímá, který konkrétní virus máte, když na žádný z nich nemáme účinné léky? Ale to není tak docela pravda. Předně, je velmi užitečné okamžitě zjistit, zda vás v krku trápí virus, nebo bakterie, například angína; pokud je to to druhé, může být na místě co nejdříve nasadit antibiotika. Je také možné – leč mnohem diskutabilnější – že pokud máte virus chřipky nebo jste byli vystaveni kontaktu s někým, kdo jej má, pak by vám mohlo prospět užívání antivirotik typu populárního Tamiflu.

Finové se rozhodli pro tento druhý přístup. Celkem 42 ze 112 osob (včetně 20 ze 44 sportovců) hlásilo během her respirační příznaky. Příznaky byly většinou mírné, ale rychlé testování v místě odhalilo šest případů chřipkového viru. Všichni byli léčeni přípravkem Tamiflu, stejně jako dalších 32 osob, které s nimi byly v kontaktu. Není možné zjistit, zda to zmírnilo příznaky nebo šíření epidemie, ale teoreticky to mohlo pomoci.

Běžné nachlazení bylo hůře diagnostikováno pomocí rychlého testování, které zachytilo pouze pět případů respiračního syncytiálního viru (RSV) A. Pozdější testování PCR nakonec identifikovalo infekce typu koronavirů aj. u 30 ze 42 případů. To je zajímavé, protože některé předchozí studie nedokázaly najít viry u velké části sportovců, kteří uváděli respirační příznaky. To by naznačovalo, že tyto příznaky jsou často důsledkem neinfekčního zánětu dýchacích cest, možná z velkého objemu těžkého zadýchání. V tomto případě se však zdá, že většina finských sportovců byla skutečně nemocná.

Nejzajímavější částí studie se zdá být analýza způsobu šíření infekce. Bylo zjištěno sedm různých shluků specifických virů a tyto shluky měly tendenci se vytvářet v rámci daného sportu nebo skupiny událostí. Jinými slovy, není překvapivé, že nemocní sportovci si je předávali se svými týmovými kolegy. Lékařský tým se pokusil izolovat sportovce, kteří nahlásili onemocnění, na tři až čtyři dny, což možná omezilo další šíření, ale nestačilo to k jeho úplnému zastavení.

Následující graf poskytuje pohled na šíření infekcí během her z ptačí perspektivy. Každá barva představuje jiný kmen viru, každý řádek představuje jiného sportovce a každý sloupec představuje jeden den. (Pro více informací, celý článek je volně dostupný online.)


(Zdroj: British Journal of Sports Medicine)

U několika virů, jako je RSV A a chřipka B, můžete vidět, jak začínají u jedné osoby, pak se šíří na další a další a další. Příběhy, které se za jednotlivými viry skrývají, jsou fascinující.

Například jeden subjekt hlásil před odjezdem z Finska přetížení a následně mu byl v olympijské vesnici diagnostikován RSV A. V tomto případě se jedná o viry, které se objevily v olympijské vesnici. To už ale bylo pozdě: osoba sedící vedle daného pacienta během devítihodinového letu do Jižní Koreje byla diagnostikována se stejným kmenem o šest dní později. Někdo další se nakazil – možná spíše od druhého pacienta než od prvního – o 10 dní později a další dva se nakazili o 16 a 17 dní později.

Podobně tomu bylo i v případě chřipky. U jedné osoby se příznaky včetně horečky objevily během letu do Jižní Koreje. Později byla diagnostikována chřipka typu B. V tomto případě pak osoba sedící za původním pacientem onemocněla stejným kmenem chřipky o 1,5 dne později. Byly zaznamenány další tři případy stejného kmene, i když není jasné, zda souvisely s původním ohniskem nákazy.

Celkově se zdá, že většina infekcí pocházela už z Finska. Jakmile se sportovci a personál ocitli v olympijské vesnici, pravděpodobně dbali na hygienu rukou, vyhýbali se přeplněným místům a podobně – už jen proto, že je neustále sledoval tým lékařů a hrozil jim, že jim bude strkat do nosu tampony. Ale třeba byli před odjezdem ve svém domácím prostředí o něco méně ostražití. To je možná jedno z užitečných ponaučení, které je dobré mít na paměti.

A ještě jeden, snad o něco veselejší příběh: i u dalšího člověka se objevily příznaky – tentokrát ucpání nosu – během letu do Jižní Koreje. Po příletu bylo stěrem zjištěno, že má RSV B. Tentokrát však na rozdíl od ostatních pacientů seděl tento v business třídě. Po příletu byl pacient čtyři dny izolován a u nikoho dalšího z týmu se tato konkrétní infekce neobjevila. Ať už jste sportovec, obchodní cestující nebo třeba novinář na služební cestě, poselství je jasné: pokud za vás platí někdo jiný, chtějte letět business třídou. Může na tom záviset vaše zdraví a úspěch.