Tento článek vyšel v časopise 129 (únor 2021).
Úrazy a srážky lyžařů mívají nejen nepříjemné zdravotní následky, ale čím dál častěji také následky právní a finanční. I když zvyšující se počet případů řešených soudně postupně vede k lepšímu povědomí veřejnosti a jednotnější praxi, nemalým rizikem zůstává právě značná nepředvídatelnost soudního rozhodnutí. Seriál případů ukazuje, jak se v české justici jen pomalu prosazuje jednotný pohled na závazná pravidla lyžování. V budoucnosti pak přijdou na řadu i judikáty ze zahraničí. V případě zahraničních soudů se k záludnostem může přidat i neznalost místních pravidel a jazyková bariéra.
Soud
Okresní soud ve svém prvním rozsudku žalobu zamítl, po zrušení tohoto rozhodnutí odvolacím krajským soudem věc znovu projednal a ve druhém rozsudku dovodil odpovědnost žalovaného provozovatele lyžařského areálu podle za porušení povinnosti předcházet škodám, neboť jako provozovatel sjezdové tratě měl povinnost na nebezpečí odpovídajícím způsobem upozornit a místo zabezpečit tak, aby lyžaře neohrozilo. Žalobce ovšem nepřizpůsobil rychlost a styl jízdy terénu a v místě dojezdu sjezdové tratě, kde musel předpokládat větší hustotu provozu, se pohyboval rychlostí, která mu neumožnila bezpečně reagovat na pohyb ostatních lyžařů. Byl-li nucen reagovat na jízdu jiného lyžaře tím, že přeskočil vysokou sněhovou muldu, přispěl ke vzniku škody výraznou měrou neodpovědným chováním na sjezdovce. Soud proto určil jeho spoluzavinění v rozsahu 80 %.
Odvolací soud
I proti druhému rozsudku se žalovaný provozovatel odvolal, ovšem odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně více méně potvrdil, upravil jen výši náhrady újmy. K odpovědnosti žalovaného provozovatele lyžařského areálu a míře spoluzavinění žalobce na vzniklé škodě zdůraznil, že zabezpečení nebezpečného místa na sjezdovce pouhým nahrnutím sněhové překážky bez barevného či mechanického vyznačení bylo nedostatečné. Žalobce však jako aktivní lyžař musel být srozuměn s tím, že na dojezdu lze očekávat větší hustotu lyžařů. Odpovídala-li by rychlost jeho jízdy těmto okolnostem, pak by při vyhýbání jinému lyžaři neskákal do míst, kam nevidí a kde je hromada navršeného sněhu. Škoda žalobce je proto výsledkem zejména jeho neodpovědného jednání na sjezdovce. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o výši bolestného a k náhradě za ztížení společenského uplatnění uvedl, že žalobce byl ve věku 50 let mimořádně aktivní v oblasti sportovních aktivit, úraz mu tyto aktivity velice ztížil, je však soběstačný, je schopen pomáhat s běžným úklidem i hlídat vnučku. Považuje proto odškodnění následků ve výši 250 000 Kč za spravedlivé.
Nejvyšší a ústavní soud
Dovolací Nejvyšší soud pak dospěl k závěru, že dovolání není
důvodné.
Následně žalobce podal stížnost k Ústavnímu soudu, v níž se domáhal
zrušení rozsudku Nejvyššího soudu. V rámci této ústavní stížnosti
stěžovatel předestřel svou verzi události a opětovně polemizoval se
závěry obecných soudů ohledně okolností vzniku škody a vyjádřil své
přesvědčení, že soudy při svém rozhodování o odpovědnosti za škodu
mu neposkytly v rámci řízení ochranu jeho základních práv. Ústavní
soud posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že
představuje zjevně neopodstatněný návrh, a stížnost odmítl. Toto
rozhodnutí odůvodnil tím, že se stěžovatel domáhal přehodnocení
závěrů obecných soudů, čímž staví Ústavní soud do role další
odvolací instance, která mu nepřísluší, neboť sám Ústavní soud není
součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu ani právo dozoru nad
nimi.
Závěr
I když právní řád od provozovatelů požaduje, aby všechna nebezpečí v lyžařských areálech byla minimalizována a vždy řádně označena, návštěvníci tím nejsou nijak zbaveni vlastní odpovědnosti a povinnosti dodržovat zejména desatero pravidel FIS. Každý spor mezi návštěvníkem a lyžařským areálem, který skončí u soudu, je posuzován individuálně a téměř vždy se „vleče“ mnoho let. V případě využití všech opravných prostředků může být spor uzavřen i po více než 10 letech.
Ladislav Janků
Autor článku je učitel a trenér lyžování Svazu lyžařů ČR, soudní znalec v oboru sport se specializací na bezpečnost lyžování. Článek vznikl ve spolupráci s IUSKI – Institut lyžařského práva, www.iuski.cz.
