Nejznámějším zdejším lyžařským územím je ledovec Pitztaler Gletscher na konci údolí, ovšem v zimním období by byla škoda vynechat dva další areály, neboť oba mají svůj jedinečný charakter, a lyžařskou nabídku údolí Pitztal tak příjemně obohacují. Jednak mohou být alternativou ledovce ve větrném či difúzním počasí, ale ještě lépe poslouží jako plnohodnotná součást vícedenního pobytu.

Menší areál Rifflsee je přejezdovými cestami spojen s nástupní stanicí metra na ledovec, a tak lze obě lokality slyžovat během jednoho dne. Oproti ledovci jsou sjezdovky na Rifflsee členitější, točivější a spíše prudší, opravdu nenáročná je jen cvičná louka, přičemž tratě jsou lákavě „poschovávané“ v kamenité horské pustině. Hochzeiger je naproti tomu prostorná otevřená pláň nad hranicí lesa, protkaná mnoha variantami přehledných a poměrně širokých sjezdovek, nikoliv však nudných dálnic, nýbrž přirozeně terénně zvlněných hravých tratí.

Rifflsee: neposedné sjezdy pustinou

Nenápadný lyžařský areál ve stínu Pitztalského ledovce slouží kromě zpestření hlavně jako jeho pojistka při nevlídném počasí, kdy jsou lanovky na ledovci mimo provoz. A to zpestření přitom stojí za to – hlavně proto, že oproti ledovcovým dálnicím najdete na Rifflsee pravý opak, tedy točivé, členité a zároveň poměrně strmé sjezdovky.

Lyžařské terény se rozbíhají kolem malého jezera Rifflsee, umístěného na horské terase v 2 230 m n. m., podobně jako bývají v Tatrách plesa. Jezero je při pohledu z údolí skryté za hřebenem Mutenkopfu, na nějž stoupá z údolí kabinka a po jehož svazích se rozutíkají kratší sjezdovky. Nad jezerem se pak tyčí homolovitý vrchol Grubenkopf (2 800 m), do něhož jsou zařezané delší tratě.

Sjezdovky se horskou pustinou proplétají všemi možnými směry – mají široké přehledné úseky, stejně jako užší místa a traverzy, často mění sklon i směr.

Od výstupní stanice kabinky, kde stojí i hlavní restaurace Sunna Alm, spadají krátké sjezdovky všech obtížností k vyhřívané 6sedačce – největším obloukem obíhá široká modrá se strmějším závěrem, blíže k lanovce pak klesají subtilnější červená a černá trať.
Přímo na Sunna Almu je i krátká a mírná cvičná louka s vlekem.
Na opačnou stranu kopce se od kabinky traverzuje ke kryté 4sedačce Grubenkopf, jejíž nástupní stanice se nachází na břehu jezera Rifflsee. Z Grubenkopfu šněrují po hřebínku i terénními zářezy dvě sjezdovky – přímější a strmější černá a točivější červená, obě střídají strmější úseky s mírnějšími, širší s užšími a nechybí jim ani ostré zatáčky, takže jízdu na nich si užijí hlavně technicky zdatní jezdci.
Kousek nad Sunna Almem vrcholí pahorek Mutenkopf, který je z jižní strany zpřístupněn pomalou 4sedačkou, podél níž stékají dvě přehledné svižné sjezdovky (černá, červená).
Do údolí odtud pokračuje terénní muldou subtilnější poctivě červená trať, která se po dojezdu na dno údolí promění v mírnou cestu a obloukem se vrátí k nástupní stanici kabinky v Mandarfenu.
Z Mutenkopfu padá směrem k 6sedačce Sunna Alm ještě nenápadná a velmi neposedná černá trať.


Z Grubenkopfu si hledají po hřebeni i muldami cestu dolů především ostřejší sjezdovky


Hochzeiger: vyhlídkové dálnice i pro náročné

Ani Hochzeiger není tak známý jako Pitztalský ledovec, ale i tento areál je „Pitztal“ – sluní se na západním svahu hned zkraje údolí. Určitě zaujme přinejmenším carvingové fajnšmekry, kteří lační po přehledných, přitom hravých sjezdovkových dálnicích.

Široká otevřená planina se rozkládá na západně orientovaném svahu nad obcí Jerzens a je protkaná množstvím přirozeně zvlněných sjezdovek všech obtížností, přičemž lehce dominují ty středně strmé a strmější. Charakter lyžařského terénu i jeho rozsah trochu připomíná jihotyrolský Ratschings.

Nad Jerzensem se nachází malý „satelit“ s lyžařským zázemím (restaurace, obchody, servisy, půjčovny), odkud vyráží 8místná kabinka, na niž nad hranicí lesa navazují další tři sedačkové lanovky, směřující po holé planině k vrcholům Hochzeiger (2 450 m) a Sechszeiger (2 395 m). Sjezdovky rolují po planině přímo po spádnici i prostornými a dobře vyspádovanými traverzy.

Hochzeiger je tak velmi líbivým lyžařským areálem s přehlednými, přitom proměnlivými sjezdovkami pohodovějšího i sportovnějšího ducha, obslouženými převážně rychlými lanovkami. V druhé polovině března mívá pro tří- a vícedennní skipasy akci 1+1 zdarma.

Při pohledu na svah se dá říct, že náročnost sjezdovek roste zleva doprava – zatímco sedačky Sechszeiger a Panorama obtékají modré a červené tratě, v blízkosti sedačky Rotmoos se řítí červené a černé. Nejlehčí sjezdovka klesá dlouhým, přitom příjemně vedeným traverzem po celém svahu, takže je přístupná od všech lanovek. Na okraji hlavního svahu pak ještě kratší vlek obsluhuje úzké a neposedné členité tratě.
Po odvráceném svahu Sechszeigeru spadají ještě další, o něco spletitější varianty červených sjezdovek včetně jedné černé direttissimy, obsloužené komfortní 6sedačkou Zirben. Při pohledu na svah se v jeho pravé části vzájemně proplétají přívětivě červené tratě, později se sbíhající do jedné subtilnější točivé tratě, která lyžaře dovede k 6sedačce, anebo lze odbočit na opačnou stranu na traverzovou cestu vracející se na hlavní svah. Z opačné strany 6sedačku Zirben obíhá poutavá panoramatická hřebenovka s hlubokými výhledy do údolí Inntal, střídající krátké červené „padáčky“ s odpočinkovými úseky a zakončená dlouhým traverzem zpět k sedačce.
Do údolí podél kabinky pokračuje v širokém lesním průseku a po mýtinách proměnlivě skloněná červená sjezdovka dálničního typu, zvrchu je spíše sportovnější, níže pak sklon polevuje.


Bezlesé pláně Hochzeigeru nesou hustou síť proměnlivých, přitom přehledných sjezdovek


Klady

  • atraktivní sjezdovky pro náročné lyžaře
  • dlouhá sezóna s kvalitním sněhem
  • rychlé lanovky
  • alternativa při uzavření ledovce

Zápory

  • menší areály
  • málo tratí chráněných lesem
  • dojíždění z většiny ubytovacích středisek


Nejblíže trase expresní 4sedačky Rotmoos se řítí široká černá sjezdovka. Čím vzdálenější tratě, tím pozvolnější