Studené podmínky jsou pro naše účely teploty - 5 stupňů Celsia a nižší při nízké relativní vzdušné vlhkosti. Studené podmínky bývají zpravidla suché. Pouze pro lepší představu: v zimě při teplotě - 10 stupňů Celsia je maximální obsah vodní páry ve vzduchu velmi nízký, a sice jen cca 2 až 2,5 g/m3, zatímco stejné množství vodní páry při + 20 stupních Celsia vytvoří relativní vlhkost pouhých 18 %.

Pokud je tedy v zimě (např. při - 10 stupních Celsia) obsah vodní páry ve vzduchu cca 2,5 g/m3, odpovídá to 100% relativní vzdušné vlhkosti. Takto „relativně“ vysoký obsah vodní páry ve vzduchu se reálně projeví např. mlhou či povrchovou jinovatkou, při níž se vzdušná vlhkost sráží na studeném povrchu.

Ve srovnání s letním obdobím však i tato „relativně“ velmi vysoká „zimní“ vzdušná vlhkost může působit „suše“, jelikož např. při + 20 stupních C odpovídá obsah vodní páry ve vzduchu ve výši cca 2,5 g/m3 cca 13% relativní vzdušné vlhkosti, což je velmi suchý vzduch. Takto „relativně“ suchý „letní“ vzduch bude způsobovat, že nám budou velmi rychle vysychat nosní i ústní sliznice, budou nás pálit oči a rty…

Nízká relativní vlhkost vzduchu, tedy v zimě běžný jev, se velmi často projevuje sublimací sněhu neboli přechodem z pevné fáze (sníh / led) do plynné fáze (vodní pára) bez přechodového tekutého skupenství. Suchý vzduch „požírá“ vodní páru.

Souvislosti sublimace a sněhové pokrývky:

  • krystalické druhy sněhu mají – např. ve srovnání s ledovatými druhy sněhu – obrovskou plochu, plocha jezera versus plocha kamenného pole
  • za krystalických podmínek je sublimace intenzivnější
  • sublimace vyžaduje energii, teplo
  • teplo se odebírá z povrchu sněhu, v důsledku čehož se může povrch sněhu dále „ochlazovat“
  • z povrchu sněhu se odebírá vlhkost a povrch se tím dále ochlazuje, v důsledku čehož zvláště krystalické druhy sněhu dále tvrdnou a křehnou

Jak se lyže chovají v prašanu

Krystalické druhy sněhu za studených podmínek označujeme nejčastěji jako „prašan“ či „prachový sníh“. Prašany se vyznačují tím, že jednotlivé sněhové vločky si zachovaly svojí krystalickou podobu, deformační procesy – např. strojová úprava tratí – způsobují lámání krystalů a vznik dalších a dalších ostrých hran a špic. V důsledku nízké teploty a vlhkosti a sublimace je sníh velmi křehký, ale zároveň tvrdý. Prašany jednoduše nejedou…

Pro jízdu na lyžích jsou úplně „nejšílenější“ větrné dny či větru vystavené partie trati, jelikož vítr již tak suchý, tvrdý a křehký prašan ještě dále vysušuje, v důsledku čehož krystaly dále tvrdnou a křehnou a odlomky se bez problému „zapichují“ do skluznice lyže…

Z výše uvedeného popisu vyplývá, že krystalické studené sněhové podmínky:

  • jsou velmi provzdušněné, objemová hmotnost i strojově upravené trati nepřekročí cca 450 kg/m3, v neupravených partiích může být ale jen cca 150 kg/m3,
  • vlivem skluzu se sníh významně deformuje a proměňuje,
  • jednotlivé krystaly a polámané části krystalů jsou velmi tvrdé, ostré a křehké, nicméně sněhová pokrývka jako celek je z důvodu vysokého obsahu vzduchu „nekompaktní“ a podléhá snadno deformacím
  • s klesající teplotou, větrem, sublimací dále roste tvrdost a křehkost krystalů
  • ostré hroty a špice polámaných krystalů se snadno a rychle „zapichují“ do skluznice
  • povrch sněhu je extrémně členitý, vypadá jako kamenné pole
  • kontaktní plocha mezi sněhem a skluznicí je extrémně malá a působí zde proto vysoký tlak, který sněhovou pokrývku dále deformuje
  • jsou velmi až extrémně pomalé, jízda na lyžích za těchto podmínek je dřina

Co z toho pro mazání na skluz vyplývá?

Primárním cílem aplikace vosků pro výše popsané podmínky je:

  • zvýšení tvrdosti skluznice,
  • ochrana skluznice,
  • zvýšení hydrofobie,
  • zabránění „pluhování“ skluznice ostrými krystaly
  • omezení elektrostatického náboje,
  • zabránění „zakliňování se“ ostrých krystalů do struktury.

Správný typ skluznice = UHMWPE

Nemá asi úplně smysl používat jinou skluznici než UHMWPE s grafitem. Za daných podmínek platí: čím vyšší podíl sazí, tím lepší. Nano částice sazí fungují jako stabilizátor a tvrdidlo. Navíc zlepšují vodivost.

Transparentní skluznice a skluznice s nižší objemovou hmotností budou možná lépe vázat, popř. přijímat více vosku, ale vosk sám o sobě tvrdost vždy spíše sníží.

Správný způsob aplikace = za tepla

Jediný možný a správný způsob aplikace skluzných vosků a přípravků pro tyto podmínky je za tepla. Zároveň bude výhodné použít na základní vrstvu skluzného vosku další „coatingy“ na bázi prášků nebo liquidů, a to primárně s cílem zajistit co možná nejvyšší homogenitu povrchu.

Správné druhy vosků není lehké zvolit

Zde je každá rada drahá. Primárně jde o to zvýšit tvrdost povrchu takovým způsobem, aby se ostré špice a hrany tvrdých a křehkých krystalů nezapichovaly do skluzné vrstvy… To pro dané podmínky bohatě stačí! Zároveň je potřeba mít povrch co nejvíce homogenní, aby se krystaly neměly kde zakliňovat.

Je třeba použít tvrdý základ, vosky s dlouhými řetězci a tvrdidly. Klidně můžeme i nějaká tvrdidla přidat dodatečně. Na vykartáčovaný povrch (pozor nepřekartáčovat) aplikovat optimálně prášek za tepla. Na vykartáčovaný povrch pak aplikovat klidně několik vrstev liquidu za studena.

Liquid sice nedrží, ale výborně sceluje neboli homogenizuje povrch. Prášek se zapracuje do základu, základ se prováže s materiálem skluznice. S výjimkou liquidu, který vytváří samostatnou mikro-vrstvičku, vznikne sice jakási mozaika prášku a základu, ale tady je to úplně jedno. Cíl je tvrdost a celistvost povrchu!

Je struktura na skluznici lyže výhodná?

I tady je to babo raď… Struktura zvyšuje významně riziko zakliňování krystalů a ostrých odlomků do strukturovaného povrchu. Takto zaklíněné ledové krystalky enormně brzdí (kdo z vás si nevybaví jaké si zaškubnutí lyží, nejčastěji krátce po rozjetí…).

Struktura zároveň zvětšuje plochu skluznice, dále zmenšuje skutečnou kontaktní plochu mezi skluznicí a sněhem a zvyšuje tlak.

Žádné jemné a složité tvary, u kratších tras by stálo za to testovat lyže úplně bez struktury, u delších vzdáleností je asi vhodné testovat jednoduché oblé (neostré, nečlenité) tvary, spíš hrubší než jemné, spíš mělké než hluboké…

Komu se podaří vytvořit tvrdou a homogenní skluznou vrstvu dobře provázanou se základním materiálem skluznice, navíc vrstvu, kde se nebude nic zasekávat a zakliňovat, a k tomu nebude úplně náchylná k elektrostatickému náboji, tak vyhrává…

Zlepšení skluzu za studených sněhových podmínek v kostce

Kdo chce zlepšit skluz lyží za krystalických studených sněhových podmínek, měl by myslet na následující pravidla:

  • černá skluznice z UHMWPE
  • čím vyšší podíl sazí, tím lépe
  • aplikace vosku za tepla ve více vrstvách
  • základ, prášek, liquid
  • cílem je tvrdý a maximálně homogenní povrch
  • oblá mělká struktura nebo bez struktury
  • primárním cílem je zabránit penetraci tvrdých ostrých krystalů do skluzné vrstvy a zakliňování ostrých odlomků ve struktuře