Autor Lubor Špís - články

Čím je dané, že za určitých teplot a na určitých druzích sněhu jedou lyže lépe, nebo naopak hůře? Rozhoduje tření. Podívejme se na sněhové podmínky, které nastávají při teplotách -5 stupňů Celsia a nižších.

Čím je dané, že za určitých teplot a na určitých druzích sněhu jedou lyže lépe, nebo naopak hůře? Rozhoduje tření. Podívejme se nejprve na sněhové podmínky, které nastávají při teplotách lehce pod nulou.

Zamýšleli jste se někdy nad tím, kdy a proč lyže někdy jedou úplně samy? Kdy je jízda na lyžích učiněná radost?

Za teplých podmínek prudce klesá tvrdost a křehkost sněhové pokrývky, naopak narůstá podíl tzv. volné vody. Při teplotách vzduchu nad bodem mrazu se teplota sněhu ustálí na teplotě 0 stupňů Celsia. Sněhová pokrývka si teplotu 0 stupňů Celsia drží až do okamžiku, než roztaje poslední sněhový či ledový krystal, tedy voda v pevném skupenství.

Za studených podmínek prudce stoupá tvrdost a křehkost sněhové pokrývky. Při teplotách mínus 10 stupňů Celsia a nižších a běžné vlhkosti vzduchu překračuje tvrdost sněhu, tedy jednotlivých sněhových krystalů či zrn, základní tvrdost skluznice. Začíná tedy docházet k efektu „pluhování“ skluznice.

Ještě než si vysvětlíme, jaké faktory a veličiny nejvíce ovlivňují skluz za studených podmínek na straně skluznice, podíváme se krátce na to, co se vlastně mezi skluznicí lyže a sněhovou pokrývkou za studených podmínek odehrává.

Zamýšleli jste se někdy nad tím, proč lyže někdy prostě nejedou, bez ohledu na to, co na ně namažeme a co s nimi děláme? Proč je jízda na lyžích tak namáhavá a proč máme pocit, že i písek by klouzal lépe?

Abychom mohli skluzné vosky na skluznici aplikovat, musí mít skluznice schopnost jak „absorbovat“, tak i „vázat“ vosky.

Teorie třecího tepla vyvinutá pro led a kovové čepele je v oblasti lyžování – až na určité výjimky – neudržitelná, a to i přesto, že se jedná o nejznámější a nejrozšířenější teorii skluzu vůbec.

Asi nejrozporuplnější teorie skluzu: Teorie třecího tepla tvrdí, že tření mezi povrchem skluznice a povrchem sněhové pokrývky produkuje teplo, které má dostatečně velký energetický potenciál na to, aby docházelo k natavování sněhové pokrývky a produkci vodního filmu mezi povrchem skluznice a povrchem sněhu.

Abychom mohli správně provádět servis lyží pro zlepšení jejich skluzných vlastností na sněhu či ledu, měli bychom – vedle mnoha dalších znalostí, například těch o sněhu a vlivech počasí, těch o skluznicích a jejich složení, těch o vlastnostech lyží a způsobu přenášení zatížení a silových účinků od lyžaře, přes stavbu lyže až po skluznici klouzající...

Nejrůznější technologické novinky ve světě vosků - včetně fluoru, molybdenu, grafitu, zinku atd. - byly vždy pouze obměny a alternace starého konceptu. Vedle nekonečných variací starého kopyta vychází svět vosků ze zastaralých terorií skluzu, které byly navíc vyvinuty pro podmínky ledu a nikoli sněhu, v důsledku čehož na sněhu jednoduše nefungují. ...

Vosky používané pro zlepšení skluzných vlastností běžeckých a sjezdových lyží mají vedle celé řady výhod také zásadní až fatální nevýhody. Jejich doslova revoluční alternativou by se mohl v blízké budoucnosti stát přípravek Isantin, který většinu nevýhod vosků nemá. Byla vynalezena dokonalá náhrada vosků, nebo má Isantin také svá „ale“?

Vosky používané pro zlepšení skluzných vlastností běžeckých a sjezdových lyží mají vedle celé řady výhod také zásadní až fatální nevýhody, které jsou navíc zakotveny v samém základu či podstatě vosků jako chemické a fyzikální látky. Existuje ale již také něco úplně jiného!

Při výběru nových lyží je vhodné se zaměřit i na to, jaká aditiva neboli další materiály jsou do materiálu skluznice z různých důvodů přidány. Tentokrát se podíváme na grafit.

Chcete-li si na lyžích užít co nejlepší skluz, je dobré alespoň trochu rozumět výrobě skluznic a použitým materiálům.

Jak jsme si vysvětlili v předchozích článcích, je tzv. vrstvení kluzných vosků na sjezdových i běžeckých lyžích spíše problematické.

Do hlubších vrstev skluznice penetruje málo vosku, ale relativně dobře zde drží. V nejsvrchnější vrstvě skluznice se může provázat relativně velké množství vosku, jehož životnost je ale za abrazivních sněhových podmínek minimální.

Abychom mohli lépe porozumět tomu, kdy má smysl vrstvit kluzné vosky na sjezdových či běžeckých lyžích, musíme se nejprve trochu hlouběji ponořit do problematiky skluznice, přičemž pro zjednodušení budeme předpokládat skluznici vyrobenou z UHMWPE tedy běžnou skluznici závodních a lepších hobby lyží.

Snad každý, kdo se hlouběji zaobírá mazáním lyží, se s tématem vrstvení kluzných vosků setkal. Většina výrobců lyžařských vosků doporučuje pro docílení optimálních skluzných vlastností a životnosti těchto skluzných vlastností vždy minimálně několik po sobě aplikovaných vrstev kluzného vosku či kluzných přípravků, a to prakticky bez ohledu na typ a ...