V historii amerického běžeckého lyžování je její jméno synonymem průlomu. Diggins není jen nejúspěšnější Američankou v tomto sportu; ona je tou, která Ameriku vyvedla z evropské dominance a ukázala, že i severoameričtí závodníci mohou soupeřit o nejvyšší cíle. Dosáhla tří celkových vítězství ve Světovém poháru, sedmi medailí z mistrovství světa a třech olympijských medailí každé barvy, včetně prvního amerického olympijského zlata v běžeckém lyžování z Pchjongčchangu 2018.

Cesta z Minnesoty ke světové špičce

V Panně narozená Diggins vyrůstala v Aftonu v Minnesotě – malé komunitě, kde je sníh zimní rutinou spíše než výjimkou. Na běžky si stoupla ještě dřív, než dokázala spolehlivě chodit, a svou lásku k lesům, lesknoucím se ledovým cestám a nekonečným stopám si postupně přetavila ve světový talent. Její kariéra začala opravdu brzy: do reprezentačního týmu USA byla zařazena v roce 2011 ve svých devatenácti a od té doby stupňovala svůj vliv i výsledky.

Klíčovým okamžikem byl týmový závod v Pchjongčchangu 2018, kde spolu s Kikkan Randallovou vybojovala první olympijské zlato pro USA v běžeckém lyžování ve sprintu. Ten moment nebyl jen triumfem na trati – byl to symbol, že Amerika může konkurovat Skandinávii a alpským zemím v oboru, jemuž historicky dominovaly.

Nejlepší sezóna a největší výzvy

V posledních sezónách Jessie svoji formu neomlouvala. Získala své třetí celkové prvenství ve Světovém poháru a stala se dominantní silou jak na klasických tratích, tak ve volném stylu. Její výsledky na okruhu byly příslibem, že zůstává nejsilnější i v sezóně olympijské.

A přesto to nebyl vždycky hladký běh. Diggins otevřeně hovořila o svých osobních zápasech – včetně boje s poruchou příjmu potravy v minulosti a o tom, jak jí sport pomohl najít cestu zpět k rovnováze. Její otevřenost k těmto tématům se stala důležitým hlasem v diskuzích o mentálním zdraví v elitním sportu a inspirovala mnoho mladých sportovkyň a sportovců.

Finále v Itálii: medaile nebo vzpomínka?

Milano-Cortina 2026 je pro Jessii Diggins výjimečná z několika důvodů. Je to její čtvrté, a jak sama potvrdila, poslední olympijské vystoupení, protože po sezóně plánuje ukončit kariéru a věnovat se životu mimo vrcholový sport.

Její příprava byla naplněna očekáváním: nejen potřeba podat top výkon, ale také touha si každou jízdu užít – s vděčností, radostí a pocitem uzavírání jedné kapitoly života spíš než honbou za jediným výsledkem. Tvrdí, že chce "skutečně prožít každý okamžik", což je přístup, který jí pomohl nejen závodit, ale i zůstat lidskou ve světě, kde všudypřítomný tlak na výkon neustále roste.

Více než jen sport: hlas pro klima a generace

Diggins není jen sportovkyní – je i aktivistkou. Využila svůj hlas k prosazování zodpovědných přístupů v oblasti klimatu a zapojila se do iniciativ ochrany zimních sportů před dopady globálního oteplování, které ohrožuje sněhové sezóny po celém světě.

To je důležité nejen pro její sport, ale pro celý horský ekosystém, o který se přirozeně stará nespočet komunit od Skandinávie po Alpy a Skalisté hory. Tenhle rozměr její kariéry možná nevynikne ve výsledkových tabulkách, ale zanechává trvalý dopad stejně významný jako její závody.

Legendární rozloučení

Už dnes si Jessie Diggins připíše do osobní statistiky další olympijský start. A ať už vystoupí na medailové podium, nebo skončí ve stínu favoritů, její příběh už je napsán – jako příběh průkopnice, která změnila sport, inspirovala komunitu a ukázala, že vítězství přesahuje medailové cifry.

Tato olympiáda je pro ni víc než jen závodním vyvrcholením. Je to oslava její cesty, kterou bude svět běžeckého lyžování sledovat s respektem, uznáním a jistou nostalgií, protože takový konec přichází jen jednou za generaci.

Program Jessie Diggins na ZOH Milano–Cortina 2026

Americká hvězda běžeckého lyžování by se měla stavět na startovní čáru prakticky po celé trvání olympijského programu. Pokud ji nic neočekávaného nesesadí z role lídryně amerického týmu, čeká ji kombinace individuálních závodů i týmových disciplín, které rámují celý příběh ženských běhů od úvodních dnů her až po závěrečný maraton. Z hlediska šancí na cenné kovy se její nejsilnější disciplíny tradičně pojí se sprintem a středními tratěmi, zatímco padesátikilometrový maraton bude spíš symbolem vytrvalosti a kariérního rozloučení než realistickým honem za dalším zlatem.

  • 7. února 2026 – kombinovaný závod 10 + 10 km (skiathlon)
  • 8. února 2026 – sprint klasickou technikou
  • 10. února 2026 – individuální závod na 10 km volně
  • 12. února 2026 – štafeta žen 4 × 7,5 km
  • 14. února 2026 – týmový sprint volnou technikou
  • 22. února 2026 – 50 km klasicky s hromadným startem