Sjezdovky:
Největší novinkou je bezesporu nová, červeno-modrá sjezdovka, na které
jsme však byli jen jednou kvůli vyježděnému sněhu, který se místy měnil
na kamení. Ostatní sjezdovky jsou pěkné, na hlavní červené byl k
dispozici měřený slalom, který jsme párkrát sjeli.
Sněhové podmínky:
Sníh byl zmrzlý a na něm bylo na několika sjezdovkách naprášeno pár
centimetrů technického sněhu. Teplota se víceméně celý den držela u
nuly, sníh tedy alespoň netál a dobře držel.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Středisko má jedinou sedačku, která vás doveze na hlavní vrchol. Mimo
ní můžete na dalších části Špičáku nasednout na kotvu či pomu.
Zajímavostí je přibližovací vlek, který je téměř nutností, chcete-li
se dostat z nejdelší modré sjezdovky zpět k sedačce.
Zalidněnost:
Vysoká - největší fronty se již tradičně tvořily u sedačky,
nicméně na kotvě a pomě také zrovna krátké nebyly.
Občerstvení a aprés-ski:
Jako před dvěma lety jsme opět vyzkoušeli restauraci Krmelec přímo u
sedačky a jako již tradičně trvalo úctyhodnou chvíli, než nám jídlo
přinesli. Jídlo bylo, nicméně, dobré.
Doprava do střediska a parkování:
Parkování u areálu bylo už v cca 9:30 plné, silně tedy doporučuji si
přivstat, nicméně je zdarma.