Sjezdovky:
Asi nejlepší sjezdovka je podél kabinky Mitterstein. Začátek č. 29 je
černý, ale příjemně široký a dá se objet okolo po modré č. 29 skoro
až k mezistanici kabinky. Od mezistanice vede široká červená č. 27, ze
které se pak odděluje černá č. 28, stále ale pěkně široká, a nebo je
možné jí objet po červené č. 27. Dojezd ke spodní stanici je pak po
modré č. 2, kde se dá jet hodně široký oblouk. Druhá hodně pěkná
sjezdovka je podél šestisedačky Lawinenstein. Je to číslo 23, která je
červená po celé trase a má modrý objezd č. 23d, což je ale spíše
širší cesta. Problém sjezdovky č. 23 je, že je asi nejvíc vytížená a
brzy se na ní dělají muldy a boule. Po ránu, když je netknutá, je sjezd po
ní širokými oblouky lahůdka. Dále tu máme sjezdovky z vrcholu, kam vede
nekrytá čtyřsedačka Schneiderkogel. Poměrně krátké sjezdovky, jen č. 17
je ve spodní části pěkně široká a dost málo využívaná. Pak je ještě
jedna hodně dlouhá a v některých úsecích fajn sjezdovka č.1, která vede
buď do mezistanice čtyřsedačky s bublinou z Tauplitz anebo až dolů do
nástupní stanice. Dá se na ní dostat buď vlekem Lärchkogellift a nebo
Hollhauslift. My jsme spíše využívali spojení sjezdovka č. 27 podél
šestisedačky a pak rovnou na č. 1. Zhruba v půlce se můžete odpojit na
krátkou, ale širokou variantní černou č. 1 anebo jet po červené, která
se rozděluje na č. 3 vedoucí k nástupu kabinky. Sjezdovka č. 3 je asi
nejlepší z celého střediska - je nádherně široká, červená a s
konstantním sklonem. Pokud se rozhodnete jet dolů do Tauplitzu, pokračujete
po červené č. 1, která je na začátku jen lesní cesta, ale pak se
rozšíří a jede se po ní pěkně. Můžete z ní odbočit do mezistanice
anebo frčet až dolů, což se dalo i přes špatné sněhové podmínky a
nebylo to nejhorší. V normální zimě bude i dole hezky široká.
Sněhové podmínky:
Na to, jaká je zima, byly sněhové podmínky výborné. Sjezdovky byly
vysněžené v plném profilu kromě dojezdové do Tauplitzu, která byla
zúžená. Vydřená místa se objevovala málo a opravdu až pozdě odpoledne.
Na celé náhorní plošině byl i přírodní sníh, takže to bylo spíš
takové jarní lyžování, když už sníh pomalu odtává. 
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Pokud jde o lanovky, ve středisku jsou 1x krytá rychlá šestisedačka,1x
otevřená čtyřsedačka, 2x na sebe navazující čtyřsedačky s bublinou, 1x
8místná kabinka a spoustu různých vleků.
Zalidněnost:
V pátek uplně minimální a v sobotu o něco víc lidí, ale nečekalo se
nikde, snad jen dopoledne cca 2 až 3 minuty na kabince.
Občerstvení a aprés-ski:
V náhorní plošině je spousta horských chat, kde se dá dobře najíst za
slušné peníze. Např. Berghof Tauplitzalm, kde mají za 9,90 euro
Wienerschnitzel přes celý talíř, salát a polévku. V sobotu vynikající
gulášovka v obr talíři s houskou za 4,90 euro a sýrové šprcle
na pánvičce
za 9,90 euro na chatě u sjezdovky ke kabince Schönï Alm. K pití jako vždy
Radler 0,5 l za 3,90 euro. Jediné, co mě tady chybí, je klasická jídelna,
kdy si člověk vybírá, co chce, jako je třeba na Stubai.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska bez jakýchkoliv problémů z Prahy na Linz cca 350 km
za 4,5 hod. Až otevřou dálnici na Linz, což bude každým dnem, cesta se
zase zkrátí. Parkování buď přímo v Tauplitzu, kde je několik menších
parkovišť, anebo v Bad Mitterndorfu a dojet autobusem na parkoviště u
kabinky. I tam se dá dojet autem za vjezdový poplatek, ale nevím kolik.