Sjezdovky:
Zastoupení zde mají sjezdovky všech obtížností, ale převládají
modré a červené. Zatím jsou ještě celkem dobré sněhové podmínky, a tak
se dá sjet na lyžích po vysněžené sjezdovce až do Tauplitzu, kde již
není po sněhu ani památky. To je nejdelší sjezd v tomto středisku, který
má 7 km, ale moc jsem ho nejezdil, ten technický sníh dole nebyl nic moc.
Většina sjezdovek je v náhorní plošině, kde to je se sněhem o dost
lepší. Jsou ale zase kratší a s menším převýšením do 300 výškových
metrů.
Východním směrem z Lawinensteinu klesá široká, přehledná červená
trať podél kryté 6sedačky, která se díky svému pohodovému charakteru
těší největší oblibě. Poměrně krátké tratě spadají z vrcholu
Schneiderkogel, obslouženého 4sedačkou, přímo pod ní se řítí po
spádnici prostorná černá, která byla ale zavřená, z mírného
hřebenového traverzu se odděluje ještě užší červená a modrá
sjezdovka. Velmi široký sjezd klesá v několika stupních podél
dvouúsekové kabinkové lanovky Mitterstein z vrcholu Lawinenstein, odkud padá
přímá a strmá sjezdovka černé barvy, kterou lze objet po serpentinovité
cestě, od mezistanice pak pokračuje přehledná červená, z níž se níže
odděluje ještě jeden černý hang, přičemž červená pokračuje velkým
obloukem v užším profilu, ale svižně. Po spojení obou variant tratí se
už jen dojíždí k nástupní stanici kabinkové lanovky. Zde to bylo super
lyžování.
Také jsou zde za dobrých sněhových podmínek celkem slušné možnosti
jízdy ve volném terénu.
Sněhové podmínky:
V neděli sněžilo, a tak zde přibylo několik centimetrů sněhu. Areál
udává 30 až 210 cm a to tak může odpovídat. Ráno to je vždy celkem
slušně upraveno, ale s postupem času se to rozjezdí, i když zde není moc
lidí a odpoledne se tvoří i muldy a různé kupky vlhkého sněhu. Holt to
chtělo, aby nesněžilo a bylo by to o něco lepší lyžování.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ve zdejším areálu jsou většinou moderní a rychlé lanovky, ale je zde i
několik vleků a nekonečných lan pro usnadnění přístupu lyžařů na
sjezdovky. Z Tauplitzu vás vyveze na Tauplitzalm dvojice experesních 4sedaček
Tauplitz I a II. Supermoderní je rychlá šestka s bublinou Lawinenstein,
která je zde asi nejoblíbenější. Dále je možno se na sjezdovky dostat
kabinkou Mitterstein, která má dvě sekce, a tak se dá přistoupit i v
mezistanici. Další sedačkou je pomalá čtyřka Schnederkogel, kde bylo vždy
jen pár lidí. A pak je zde několik kratších vleků.
Zalidněnost:
Lidí tak akorát, fronty zde byly jen nárazově, a to když na lanovky
dorazil lyžařský kurz, kterých zde bylo několik. Pak se muselo počkat
minutku dvě. Nic hrozného, takhle bych si to přál i u nás. První lano bylo
samozřejmostí a oproti Špindlu sem vždy dorazilo jen několik
nedočkavců.
Občerstvení a aprés-ski:
Ceny klasicky rakouské - pivko kolem 5 euro, polévky 5 až 7 euro, hlavní
jídla od 10 euro.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta autobusem je o něco delší než autem, ale zase se o nic nestaráte.
Středisko je od nás celkem blízko a je to sem z Jičína přes Prahu, České
Budějovice, Linec a Bad Mitterndorf 460 km naprosto bezproblémové cesty.
Pozor ale na to, že je potřeba míst s sebou sněhové řetězy, a to proto,
že když chcete vyjet po vysokohorské silnici z Bad Mitterndorfu na
Tauplitzalm, tak vás bez nich obsluha silnice nepustí nahoru. Silnice na
Tauplitzalm je zpoplatněná.
Rakousko 
