Sjezdovky:
Jsou zde prakticky jen tři proudy sjezdovek, a to pod kabinou Mitterstein
dlouhá černo-červená s modrou objezdovou variantou, poté červená pod
lanovkou Lawinenstein a pár kratších okolo 4sedačky Schneiderkogel. Moje
nejoblíbenější varianta sjezdu byla přerušena dvěma krátkými lany, ale
jinak super sjezd po kombinaci sjezdovek č. 25, pak následuje lano, poté
pokračovat č. 23 napojit se na č. 23d k parkovišti, překonat druhé lano
pak po č. 1 a 3 ke kabině, převýšení přes 700 m...
Sněhové podmínky:
Přišlo malé ochlazení, takže na vrcholu teplota celý den pod nulou,
takže hora krásně zmrzla. Hlavně sjezdovka č. 23 byla celý den v
nezměněném stavu a jen spodní část č. 1, 2 a 3 po obědě trochu
měkly... Dojezdy do Tauplitzu i Bad Mitterndorfu bez sněhu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Z Tauplitzu dvě dlouhé navazující odpojitelné 4sedačky s bublinou, kdy
ta první je momentálně jen transportní (přidělali držáky na lyže po
stranách a prkno do ruky). Nahoře pak neodpojitelná krátka 4- a odpojitelná
6sedačka s bublinou. Od Bad Mitterndorfu ještě 8kabina s mezistanicí. Dále
je zde velké množství vleků, dvě lana a krytý pás, na který není
potřeba skipas.
Zalidněnost:
Nikde nikdo... za celý den jsem s nikým nejel na sedačce a na sjezdovce
vždy jen pár jednotlivců...
Občerstvení a aprés-ski:
Nepřeberné množství občerstvení na každém rohu. Na drink využito
Berggasthof Hollhaus (ceny ve fotkách) a Hotel Hierzegger, na menší oběd pak
S'Kriemandl. Ceny standard: pivo 5,9 eur, obložený chleba 5,7 eur a Aperol 6,5
eur. Na apres-ski jsem se těšil na Pfannerhütte a jejich vyhlášená žebra,
ale kvůli zavřené návratové č. 1 byla i chata zavřena...
Doprava do střediska a parkování:
Bydleli jsme 800 metrů od lanovky, takže možnost pěšky nebo popojet
kousek autem. Jinak samotný Tauplitz je super, že z pomezí Pardubického a
Středočeského kraje jsem tady za necelých 5 hodin autem a až dostaví D3 k
hranicím, tak to bude minimálně o 30 min kratší...