Sjezdovky:
V provozu by celý areál, nicméně na webu byla uvedena informace: „Od
čtvrtka do neděle budou probíhat FIS sjezdové závody. Omezení na
Slalomáku a v Rukávu.“. Na Facebooku jsem se den předem dotazovala, jaká
omezení to přesně jsou a bylo mi odpovězeno, že „Závody znamenají, že
je část sjezdovky uzavřena.“. To jsme respektovali, tato informace byla
ovšem nepravdivá, ve skutečnosti byla zavřena polovina Slalomáku, ale
Rukáv celý, protože závodní trať neuhýbala do Rukávu, ale pokračovala
ještě kus po Zalomené, takže vjezd do Rukávu blokovala. Pokud bychom to
věděli dopředu, jeli bychom jinam.
Sněhové podmínky:
Ještě během soboty se zasněžovalo po celý den, na webu bylo psáno, že
„probíhá zasněžování sjezdových tratí umělým sněhem - dbejte
zvýšené opatrnosti!!“. Potvrdili mi, že v neděli už zasněžovat nebudou
a toto naštěstí dodrželi, počasí nedovolilo jinak. Na sjezdovkách tedy v
podstatě výhradně technický sníh. Sjezdovky ráno urolbované, ale docela
hrbolaté, v horní části umrzlé, na dojezdech měkké již od rána, na
Kostelní už při první jízdě zmrzlé hroudy.
V krajích sjezdovek jsou připravené nerozhrnuté hromady nafoukaného
technického sněhu, na Kostelní takové obrovské hromady zabíraly v dolní
části třetinu šíře sjezdovky, na Slalomáku byly menší, ale opět
překážely v té zúžené části, která zůstala návštěvníkům k
dispozici po uzavření části sjezdovky kvůli závodům.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Vlasně již mnoho let beze změn - páteří areálu je kotvový vlek a
paralelně vedoucí poma a především čtyřsedačková lanovka s nástupním
pásem. V době své výstavby (tuším 2003) pro mě byla vrcholem luxusu na
českých horách, dnes už prostě nestačí.
Zalidněnost:
Fronty, fronty a ještě jednou fronty. Tak trochu jsem si připomněla
chvíle, kdy jsem tu za jeden den stihla odjezdit svých "10 koleček" - 45
minut čekání ve frontě na vlek, 5 minut nahoru, 5 minut dolů. Fronta na
lanovku, kotvu i pomalý přibližovací vlek od Turistické sjezdovky, všechno
nejméně na 10 minut, většinou víc. Do toho ještě asi hodinu nejezdil
Zalomený vlek kvůli nějaké poruše. Mysleli jsme, že závodníci si odjedou
své jedno dvě kola slalomu, ale vlekem jezdili stále a všichni včetně
jejich týmů i organizátorů se tvářili, že jsou víc, než ostatní,
mnozí obcházeli buď celý turniket nebo alespoň frontu, aby se dostali
rovnou k turniketu.
Kvůli frontě na Přibližovák se nedalo pořádně jezdit Turistickou, kvůli
omezení a hromadám sněhu ani na Slalomáku, Rukáv kvůli závodům
nedostupný, takže na Závodní byl z tohoto důvodu docela nával, a tak
jediná volnější sjezdovka byla Kostelní - díky frontě na kotvu, která
ubývala pomaleji, než ta na lanovku.
Občerstvení a aprés-ski:
Nevyužili jsme.
Doprava do střediska a parkování:
Dálnice už kus za Prahou v pravém pruhu (snad) mokrá, v levém
rozježděný sníh, po celou cestu se jen měnilo jeho množství a bylo to tak
kluzké, že předjíždět se v podstatě nedalo. Silnice přes Jablonec do
Tanvaldu s rozježděným sněhem, silničku do Albrechtic asi nikdo neprojel
ani pluhem, jen vyjeté 3 koleje v rozměklém sněhu. Prostřední kolej byla
sdílená, takže protijedoucí auto byl docela problém.