Sjezdovky:
V provozu byly tři, a to červená a dvě modré, z nichž jedna je na
české poměry spíše modro-červená. Škoda, že černo-modrá byla mimo
provoz. Líbila se mi hlavně červená, která je hravá, členitá a
zajímavá, celkově v délce cca 1,25 km. I první z modrých má zajímavý
profil, řekl bych že na české poměry jde spíš o modro-červenou trať, na
druhé modré musíte překonat traverzovitý přejezd, ale i tam si pak
užijete carvingový oblouk; modrým myslím do 1,5 km mnoho nezbývá.
Sněhové podmínky:
Velmi dobré, snad jen na několika spodních a zúžených místech
červené sjezdové trati již hnědé fleky, tam to možná mohli rolbaři
ještě trochu upravit, ale jinak paráda, vzhledem k minimální
návštěvnosti upravené tratě i po obědě.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Tady to je samozřejmě trochu nedostatek - páteřní 4sedačka (1 050 m) je
starší, neodpojitelná a pomalejší, další přepravu zajišťují vleky,
nicméně vynahrazuje to zde asi menší zalidněnost a takový horský
klid.
Zalidněnost:
Minimální, skoro žádní lidé, rajský klid a k tomu samozřejmě
náleží i neponičené tratě po obědě.
Občerstvení a aprés-ski:
Prakticky nic dalšího v provozu nebylo, jen větší zastřešené
občerstvení u modré sjezdové tratě a pak přes silnici hotel s restaurací,
tentokrát jsme výjimečně nic neochutnali, ani nápoj, jelikož jsme
lyžovali až odpoledne.
Doprava do střediska a parkování:
Ve směru od Šumperka bezproblémové, plno děr a výmolů začne při
stoupání od Koutů, tohle opravdu je silnice 1. třídy na Jeseník?
Parkování zdarma. Ne úplně ideální je přecházet v přezkáčích s
lyžemi hlavní silnici, příští sezónu konečně dojde na přejezdový
můstek, aby tato nepohodlnost vymizela.