Sjezdovky:
V provozu byla hlavní 1 200 m dlouhá červená sjezdovka, která je spíše
mírnějšího rázu, a proto je ideální pro pohodovou jízdu, která mě s
přibývajícím věkem čím dál více vyhovuje. Před hotelem fungovala
krátká modrá sjezdovka.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky byly jasné: stoprocentní technický sníh z továrny na
sníh Snow Factory. Zasněžen byl prudší vršek u dvoukotvy, a to zhruba ze
dvou třetin šířky. Dolů k dolní stanici čtyřsedačky byl vysněžen
zhruba čtyřmetrový pás sněhu, který se před restaurací M2 rozšiřoval.
I přes plusové teploty byl sníh ve stále stejné kvalitě celý den, takže
paráda.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Svah je obsluhován čtyřsedačkovou sedačkou. V horní prudší části je
červená sjezdovka posílená ještě kotvou, ale lanovka je lanovka 
Zalidněnost:
Celý pátek byl Monínec téměř bez lidí, internetové stránky
střediska hlásily dvacet lyžařů, ale mě připadlo, že to bylo včetně
dětí a instroktorů lyžování. Trošku škoda pro skiareál, ale pro nás
samozřejmě super. Možná na tom mělo podíl i to, že internetové stránky
sice hlásily dvacet lyžařů, ale zároveň psaly, že lanovka i vleky jsou
mimo provoz. Upozornil jsem na to v pokladně, ale o problému se vědělo a už
se na něm pracovalo.
Občerstvení a aprés-ski:
Samoobslužná restaurace M2 s pěkným dřevěným interiérem mě opět
potěšila svíčkovou, kterou si tam pravidelně dávám.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta z Příbrami byla úplně v pohodě. Skvělé je i značení směru ke
skiareálu. Parkování je na prostorném parkovišti zdarma a my jsme dokonce
chytli volné místo přímo pod pokladnou, což také potěší.