Sjezdovky:
Středisko disponuje 21 km sjezdovek, které jsou rozmístěny na dvou
kopcích, mezi kterými je silnice. Sjezdovky jsou všech typů, především se
zde ale vyskytují ovšem modré. Příjemných červených zde moc bohužel
není. Takovou zvláštností je, že jedna z modrých sjezdovek přejíždí
malou cestu, a tak je nutno být opravdu na pozoru před kameny a vydřenými
místy.
Vzhledem k množství sjezdovek středisko nabízí zábavu opravdu pro
každého a za 3 hodiny lyžování jsme areál stihli projet jen tak tak.
Sněhové podmínky:
Na únor špatné. Vzhledem k tomu, že se ve středisku lyžuje z velké
části na přírodním sněhu, současná obleva udělala své. V
nezasněžovaných částech (převážně modré sjezdovky) často vylézala
hlína a míhaly se kamínky. Naštěstí se dalo vždy projet po nějaké
zasněžené části a těmto problémům se vyhnout. Obecně nám při
lyžování připadalo, že lyžujeme v půli března a ne na začátku února,
a to jak množstvím, tak konzistencí sněhu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zde dýchala historie. Do areálu se velmi mnoho let neinvestovalo a vše
tomu odpovídá. Všechno zázemí je velmi staré, obdobně restaurace,
nějaké chajdy s občerstvením atd. Uprostřed sjezdovek člověk dokonce
najde obří starou rozbitou budovu, která již rozhodně uplatnění
nenajde.
Celý areál je obsluhován kotvami, z větší část zdvojenými, a tak je
velmi nutno si dávat pozor, kterou stranou nahoru pojedete. Jízda kotvou,
když jste sami, není zrovna to, co byste chtěli (strmé a dlouhé kopce).
Často se vyplatí nevyjíždět nahoru pravou stranou, jelikož vás pak čeká
dlouhé ťapání pěšky, než se dostanete na stranu sjezdovky! Samotné
ťapání a stromečkování vás čeká ovšem tak jak tak, jelikož vleky na
sebe nenavazují a vždy je nutno stoupat výškové metry. Tyto přechody
kazily lyžařský zážitek, ale dá se to přežít.
Zalidněnost:
Na víkend zalidněnost malá. Rodiny s dětmi zde člověk nenašel. Dá se
tomu rozumět, jelikož kotvy dlouhé cca 1,3 km nejsou pro děti ideální.
Vzhledem k velkému množství sjezdovek se lidé rozmělnili a na sjezdovce
nebyl nikdy žádný problém.
Občerstvení a aprés-ski:
Areál disponuje několika hospůdkami, které se nacházejí na sjezdovkách
a při nástupních stanicích. Samotné občerstvení jsme nevyužili.
Doprava do střediska a parkování:
Při jízdě z ČR areál není nijak značen a je nutno se orientovat dle
vlastních map. Parkovat se dá na mnoha místech, my měli tu smůlu, že jsme
natrefili na placené parkoviště (mezi 2 kopci). Parkoviště zdarma je ovšem
na horní části areálu a také směrem ze Szczyrku. Při cestě jsme zapadli
u města Wisla do cca 45minutové kolony, kdy se nedalo nic dělat.