Sjezdovky:
Asi nejsilnější deviza celé oblasti. Zejména tratě pod vrcholem
Skrzyczne mají opravdu zajímavý profil i celkovou délku dosahující více
než tři kilometry. Koneckonců, červená a černá mají certifikaci FIS a v
nedávné minulosti se zde jezdily i mezinárodní závody. V přilehlé části
areálu Czyrna-Solisko člověka již od cesty vítá strmý slalomový svah s
délkou 1,5 km a paralelně vedoucí červená sjezdovka, směrem k sedlu Bialy
Krziz pak sportovně laděné červené sjezdovky střídají modré tratě
vedoucí lesními průseky i podél jednotlivých vleků. Tato část areálu je
tedy vhodná k výuce, případně pro méně náročné lyžaře.
Sněhové podmínky:
Víkend, během něhož jsme Szczyrk navštívili, byl prvním víkendem po
silném oteplení a oblevě zejména v polohách do zhruba tisíce metrů nad
mořem. V důsledku toho se dolní části jinak velmi zajímavých FIS tratí
(černá FIS a červená Kaskady) staly nesjízdnými. Oteplení rovněž
ovlivnilo stav zejména dolních úseků dalších sjezdovek v částech Czyrna
a Solisko, možný nebyl ani přejezd po hřebenu z části pod Skrzyczne na
Solisko, resp. do Czyrne.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lyžařský komfort je momentálně asi největší slabinou areálu.
Převažují zdvojené kotvové vleky, případně Tatrapomy z 80. let.
Jedinými lanovkami jsou právě starší dvojsedačka (dolní úsek po
Jaworzinu) a čtyřsedačka Leitner (horní úsek) na vrchol Skrzyczne.
Zmiňovanou dvojsedačku snad už za rok nahradí modernější zařízení s
vyšší kapacitou. Kotvové vleky vedou i velmi prudkými úseky, resp.
obsluhují i černé sjezdovky, což bohužel není příliš komfortní
zejména pro děti a horší lyžaře.
Zalidněnost:
Na počtu lyžařů se velmi výrazně podepsal fakt, že šlo o poslední
únorový víkend, kdy po zhruba šesti týdnech mrazivého počasí přišla do
střední Evropy výrazná obleva, což prudce zhoršilo sněhové podmínky a v
návaznosti na to např. i možnosti "přejezdů" mezi jednotlivými částmi
areálu.
Občerstvení a aprés-ski:
Kvalita jídla v chatě u dolní stanice čtyřky na Skrzyczne nebyla
špatná, což nelze říct o nabídce všech restaurací v údolí. Dokonce se
tam objevil venkovní gril s nabídkou specialit. V dalších částech areálu
je hladový lyžař odkázán na nejrůznější (mnohdy i dosti nevzhledné)
stánky s jídlem u dolních stanic. O apres ski v pravém smyslu slova asi
nelze mluvit, nicméně v níže položených částech sjezdovek jsou na
úbočí roztroušeny chaty, které nabízí určitý sortiment občerstvení.
Ty ovšem nebylo možné navštívit, protože tyto úseky již zpravidla nebyly
sjízdné.
Doprava do střediska a parkování:
Z Ostravy bylo možné i v exponovaném pátečním odpoledni dorazit do
Szczyrku zhruba za hodinu (po dálnici přes Bielsko-Bialou), současně je
možné přijet z druhé strany od Skoczowa přes Ustroń a Wislu po silnici č.
942. Zdržení údajně vznikají během víkendů a to zejména v místě, kde
se z dálnice S2 (za Bielsko-Bialou) odbočuje do údolí Szczyrku na již
zmíněnou silnici č. 942.
Parkování bylo po oba víkendové dny vcelku bez problémů, nicméně se
jednalo o první víkend po silné oblevě, kdy byla návštěvnost zjevně
nižší než v hlavní sezóně. Parkuje se všude, tzn. i v blátě na
zahradách soukromých domů. Každá část areálu má u dolních stanic
dopravních zařízení parkoviště či nezpevněnou vymezenou plochu určenou
k parkování. Myslím, že do budoucna bude nutné vybudovat větší odstavné
plochy mimo centrum samotného Szczyrku a zřídit skibus pro lyžaře.