Sjezdovky:
Největší lyžařský areál v Jizerských horách nabízí přes 8
kilometrů sjezdovek všech obtížností. Po ránu byly všechny tvrdé a
rychlé, vzhledem k teplotám (přes 10 stupňů) a sluníčku časem ztrácely
na pevnosti. Po ránu jsme jezdili hlavně modrou Turistickou – chtěli jsme
si ji sjet, dokud držela – ze zkušenosti z minula víme, že díky svému
vytížení a faktu, že je v některých místech poměrně dost úzká
muldovatí nejdříve. Plánované rozšíření si tato sjezdovka určitě
zaslouží. Po pár jízdách jsme se přesunuli na Červenou a na manšestr k
pomě Pod lesem – kde jsme jezdili jako jedni z prvních a bylo to parádní
svezení. Odpoledne jsme pak jezdili hlavně Kostelní a Slalomák, které
vydržely v dobré kondici (s ohledem na teploty) až do našeho odjezdu kolem
půl čtvrté.
Sněhové podmínky:
Sněhu je na sjezdovkách hodně, 70 až 80 cm tam bude určitě. Žádná
vydřená místa ani kamínky nebo trávu jsem nepotkal. Ráno pěkně
urolbováno, časem vrstva měkkého a těžkého (na černé spíš sypkého,
přemrzlého) sněhu, pod ním umrzlý podklad.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V areálu jedna čtyřsedačková lanovka (mohla by být rychlejší), jedna
kotva (přimlouval bych se za její ponechání a nenahrazovaní lanovkou) a
několik pom obsluhujících kratší sjezdovky a dětskou část areálu.
Zalidněnost:
Na to, že probíhají jarní prázdniny malá. Kratší fronty (max. do 5
minut) byly kolem jedenácté hodiny, jinak se jezdilo bez čekání jak na
lanovce, tak kotvě.
Občerstvení a aprés-ski:
Velké množství stánků a několik restaurací. Ceny přiměřené.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava z Prahy přes Jablonec nad Nisou a Smržovku bez problémů,
parkování na Špičáku 1 také – jen by to tam chtělo zasypat velké
množství děr.