Sjezdovky:
Projel jsem jak tratě pod vrcholem Gmahkopf, tak i na protějším kopci
Schatzberg. Celkově mi přišlo, že jsou sjezdovky kratší, ale jejich
šířka je opravdu perfektní. Osobně se mi asi více libila strana pod
vrcholem Schatzberg, ale přítelkyně zas byla spíš pro stranu pod
Gmahkopfem. Každopádně na obou vrcholech jsou tratě opravdu široké.
Osobně se mi líbila černá sjezdovka Wiedersberg. Pěkný byl i sjezd až do
údolí do Auffachu, kde na nás ale čekalo méně příjemné
překvapení.
Sněhové podmínky:
170 cm sněhu na vrcholu a kolem 30 cm v údolí. Už zde svítilo
několikátý den slunce, a tak v údolí byla i místa bez sněhu, hlavně na
jižních svazich. Ne ale na sjezdovkách. Odpoledne už byl sníh mokrý.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Na vrcholy vedou pěkné kabinky, které stíhají (alespoň v den mé
návštěvy) v klidu odbavovat lyžaře, a to až na již zmíněné méně
milé překvapení v Auffachu, kde je kabinka pouze pro 4 lyžaře a ta opravdu
nestíhala. V horních partiích jsou většinou sedačky, sice ne úplně
nové, ale myslím, že v klidu postačí.
Zalidněnost:
Do 10.00 lyžování bez lidí. Poté už to bylo trošku horší, a to
hlavně v Auffachu u kabinky, kam se mi líbil sjezd, ale už ne následné
čekání na kabinku, nevím kdy jsem v Rakousku čekal déle. Trvalo 25 minut,
než jsme se konečně dostali do lanovky. Opravdu jsem takouvou frontu
nečekal. Na vrcholech u sedaček to ale nebylo tak hrozné a fronty do 5
minut.
Občerstvení a aprés-ski:
Občersvení jsem nezkusil, ale moc dobře vypadala Hutte Dauerstoa Alm.
Doprava do střediska a parkování:
Do střediska jsou momentálně cesty sjízdné bez problémů, není třeba
sněhové řetězy. Přes městečko Brixlegg jsem se vydal na Reith im
Alpbachtal a pak k prvnímu parkovišti pod kabinkovou lanovku. Parkování
zdarma.