Sjezdovky:
V provozu byla hlavní černá (podle mého názoru spíše lepší
červená) sjezdovka č. 1 pod sedačkovou lanovkou, dále modrá č. 3 a 6 a
červená 7. Naopak zavřené byly sjezdovky 8 Seník a 9 Spartak, nevím proč,
sněhu tam bylo dost.
Sněhové podmínky:
Na sjezdovkách leželo kolem půl metru převážně technického sněhu,
vzhledem k bídnému počasí docela slušné množství. Na čem je ale
potřeba zapracovat je kvalita úpravy tratí - konkrétně např. na sjezdovce
č. 7 byly jednotlivé stopy od rolby v různé výšce a mezi nimi
několikacentimetrový schodek, chtělo to výškově srovnat.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Kromě páteřní čtyřsedačky jsou ve středisku jako doplněk malé pomy,
mimo provoz byl vlek VUT (u sjezdovky č. 8) a 9 (u sjezdovky F) a poma B
Seník. Čekací doby nulové, jen u lanovky se občas kumulily skupinky
školních lyžařských kurzů.
Zalidněnost:
Jelikož bylo úterý, bylo ve středisku minimum lidí. Vesměs náhodní
lyžaři a školní kurzy. Možná to bylo dáno i počasím, hřeben byl celý
den zahalen v mlze a spodní část areálu střídavě taky.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení je možné jak v bufetu s přiléhavým názvem Kurník Šopa u
horní stanice lanovky, tak v chatě Kohútka hned vedle. V nabídce jsou
běžná česká jídla (např. zelňačka, svíčková, klobásy, nebo
výborné borůvkové knedlíky), ceny trochu vyšší, ale stále přijatelné.
Platit lze v korunách i eurech, hotově i kartou.
Doprava do střediska a parkování:
Při loňské návštěvě jsme se dostali bez řetězů až nahoru, to byla
cesta posypána drtí. Letos byla cesta jen prohrnutá, bez řetězů se vyjet
nedalo. Kdo neměl řetězy, mohl využít kyvadlovou dopravu z parkoviště ve
Vranči, na zavolání jezdí taxi v podání terénního vozu, při větším
počtu osob pak mikrobus. Parkování nahoře bez problémů, cesta též.
Kyvadlový provoz semaforem byl vypnut, pro případ vyhnutí se protijedoucích
vozidel je cesta oseta mnoha výhybnami. Jen zpáteční sjezd trochu
komplikovala mlha v horní části cesty, odjížděli jsme domů až za tmy,
jelikož jsme se zdrželi v Kohútce trochu déle. :)