Sjezdovky:
Na sjezdovky jsme dorazili až odpoledne, když už byly sjezdovky vlivem
plusových teplot trochu rozježděné, ale to jen v těch spodních partiich.
Nám se asi nejvíc líbí sjezdovka di Prampero obtížnosti červené, která
vede přímo z vrcholu Monte Lussari. Jedná se zde o nejdelší sjezdovku.
Dále je hezká černá sjezdovka v Tarvisiu a nad ní se napojující červená
Monte Priesning. Další sjezdovky jsou hodně přejezdové, párkrát jsme je
sjeli, některé točivé, jiné pro učení.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky jsou super, sněhu je víc než dost, jsou vidět i
zafoukané závěje, jedná se o sníh technický a přírodní, ale teď už je
to jarní firn, po ránu bude zmrzlý a odpoledne roztává do krupice.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Středisko má všehochuť přepravních zařízení, např. kabinku pro 8 a
pro 6, čtyřsedačkové a třisedačkové lanovky, různé pásy pro
přiblížení.
Zalidněnost:
Lidi sedí na kafíčku a na bombardinu u hospod a restaurací, ve frontě se
nečeká, jak se přijde, tak se jede.
Občerstvení a aprés-ski:
Na dojezdu nebo na výstupu lanovky je vždy nějaké občerstvení nebo
restaurace, my jsme si dali kafčo dole pod Monte Lussari, a to za cenu euro
dvacet a kapučíno za 2 eura, zatím nic jiného jsme nezkoušeli.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava z Hradce Králové byla v pohodě, vyjížděli jsme v noci, cesta
sem trvala i se zastávkami 8 hodin a je to 670 km. Cesta je po dálnici velmi
příjemná, jelo se rychle, přes Vídeň bez problémů, v okolí Grazu občas
dálnice svedena do jednoho pruhu.