Sjezdovky:
Hlavní monínecká sjezdovka je pohodová modrá, občas lehce do červena v
horním úseku se slušnou šířkou. Když nejsou lidi, dá se tam pojezdit
velice pěkně.
Sněhové podmínky:
Kombinace technického sněhu a možná nějaký cm přírodního. Bohužel
na sjezdovce se střídaly ledové plotny, písek technického sněhu a ledové
hrudky až hroudy.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jedna čtyřsedačka, která je, když fouká a je kosa, fakt hodně pomalá.
V horní části pak klasická celkem rychlá kotva.
Zalidněnost:
Lidí bylo tak akorát, někdy člověk jel skoro sám, ale občas se to
vysypalo a bylo plněji. Hodně lyžařů se učilo, což při kvalitě povrchu
nebyl žádný med.
Občerstvení a aprés-ski:
Otevřená byla klasicky restaurace dole a u horního parkoviště pak
stánek. Tam se dá koupit slušný hamburger, ale vzhledem k větru jsme
zapluli do restaurace na kafe a dobrý švestkový koláč.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd kvůli sněžení trochu pomalejší, ale v pohodě. Parkování
hned pod nástupem na lanovku.