Sjezdovky:
Zdejší sjezdovky nám moc ráda, může za to jejich sympatická šířka.
Není zde žádná obtížná sjezdovka, ale ta mi ani nechybí - když je
dobrá, vyhovuje mi modrá
.
Sněhové podmínky:
Na všech otevřených sjezdovkách je sněhu dostatek, a to včetně
Prdecké magistrály, která není technicky zasněžovaná a je tedy odkázaná
na přírodní sníh. A proto ji mám ráda
. Sjezdovka
Potůček je také bez technického sněhu, ale oficiálně byla uzavřená, tak
jsme na ní nebyli.
Na sjezdovkách, kde technický sníh vypomáhá, bylo sněhu také dost, ale
bohužel technický podklad vlastnosti přírodního bohužel nemá. Takže
sjezdovky byly tvrdé, samá hladká deska, do které prostě hranu zaříznout
neumím.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Nová odpojitelná lanovka vyvolává rozporuplné reakce. Za její plus
považuji pohodlí a také skutečnost, že odstraněním vleků vznikla
luxusně široká sjezdovka pod lanovkou. Tím to ale bohužel z mého pohledu
končí. V nedávném článku zde na SNOW totiž už zaznělo, že
„přepravní kapacita zvýšena nebyla (činí 2 200 osob za hodinu),
přeplnění sjezdovek tedy nehrozí“. Jenže zatímco vleky asi mnohé
návštěvníky odradily a ti buď vůbec nepřijeli nebo jezdili na lanovce na
Pizáru, nová lanovka určitě přilákala i nové návštěvníky. A to je
pochopitelně to, co lyžařský areál chce... Výsledkem pak je fronta u
lanovky na 10 minut, což mě, v porovnání s loňským rokem, zaručeně
odradí. V roce 2018 jsme totiž vyrazili do Pasek o 2. lednové neděli. Tehdy
byla fronta jen na lanovce, na pomě jen malá a na kotvě žádná. Na
zdejších vlecích jsme si tehdy parádně zalyžovali... Při pasivním
sezení na lanovce se mnohem hůře odolává chladu (při jízdě na vleku
třeba točím rukama, aby se mi rozproudila krev, to na lanovce nejde), v
neděli do toho fučel docela silný vítr. Sedání do mokrého je už jen
takový „bonus“. Takže pro mě nová lanovka bohužel pozitivem není.
Nástupních turniketů na lanovku je 5, ten úplně vpravo je od ostatních
oddělen plůtkem, ale není nijak označen, takže někdo to chápe jako frontu
pro jednotlivce, z které doplňuje volná místa sedačky, někdo to vidí jako
možnost předběhnout aspoň někoho, nacpe se tam celá rodinka a pak
elegantně najede do „startovních bran“, očividně v tom mají praxi
. Obdobně
výstup z lanovky je (zatím?) nedodělaný, v tom správném místě chybí
výrazná hrana, na které by se mělo vystoupit a z ní z kopečka odjet.
Výstup je plochý, všichni vystupují hned na začátku roviny a při snaze
odtamtud odjet dostanou zezadu do nohou ránu od sedačky. Je potřeba posedět
o chviličku déle a vystoupit až na konci rovinky, pak je odjezd
bezproblémový. Obsluha celou tu grotesku mlčky pozoruje z „velína“.
Očekávala jsem, že současně s lanovkou dojde k výstavbě nějakého
zázemí - pokladny, toalety, občerstvení, ale nestalo se.
Zalidněnost:
Nečekala jsem, že to bude úpně bez front jako na starých vlecích, ale
na obou sedačkách byla fronta tak na 10 minut, v jednu chvíli možná i víc.
Dřív jsme byli neustále v pohybu - směrem nahoru nebo dolů, ale tentokrát
jsme skoro polovinu času strávili čekáním. Čekající navíc stojí i ve
svahu, někteří se asi z principu odmítají postavit bokem, výsledkem je
řada nepříjemností, strkanic, občas nějaká nadávka...
Doprava do střediska a parkování:
Od Prahy až do Plav silnice mokrá, posolená. Z Plav do Pasek s vrstvou
sněhu, pod kterým byl led, silnice jen projetá pluhem a posypaná štěrkem.
Hlavně ve sjezdech to pekelně klouzalo. Parkoviště pod sněhem se zmrzlým
nerovným podkladem.