Sjezdovky:
Sjezdovky byly pro sněžení neupravené a ležel na nich čerstvý prašan
od 20 do 50 cm. Pro milovníky prašanu to byl jistě ráj, ale pro mě
průměrného lyžaře to bylo minimálně ze začátku peklo, hlavně také
proto, že bylo hrozné difuzní světlo, takže moje orientace na svahu
téměř nulová. Nejlépe se lyžovalo na červené Fontaine Froide, která
vede lesem do nejnižšího místa v La Rosiere 1 190 m. Obsluhuje ji
čtyřsedačka Ecudets bez běžícího pásu, která i přes veškerou snahu
velice příjemného charizmatického místního staršího pána v kloboučku
značně nakopává.
Sněhové podmínky:
Sněhu bylo až příliš, během dne v sobotu napadlo téměř 60 cm sněhu
a v pondělí se ke sněžení přidal ješte vítr, který uzavřel kromě dvou
lanovek a pár vleků téměř celé středisko.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jestli jsem dobře počítal, tak na francouzské straně je 8 sedačkových
lanovek, když nepočítám ty v průsmyku Saint Bernard, který byl po oba dny
uzavřen a tím i přejezd do italského La Thuile.
Zalidněnost:
Lanovky zcela bez front.
Občerstvení a aprés-ski:
Velice příjemná a na ceny bezkonkurenční je hospůdka s týpí na dolní
stanici lanovky Ecudets: kafe 1,50 eur, veliká horká čokoláda 3 eura. Pak
jsem také navštívil ledové iglú u dolní stanice lanovky Plan du Repos -
horká čokoláda 4 eura (mnohem horší kvalita než v hospůdce s
týpím).
Doprava do střediska a parkování:
Bus CK Cekaré.