Sjezdovky:
Hlavní dvojareál Belvedere Col Rodella nad městečky Canazei a Campitello
je sice protnut trasou Sella Rondy, na ostatních jeho sjezdovkách ale nebylo
kupodivu nijak zvlášť rušno – jde o typické přehledné dálnice
prakticky bez terénních nerovností a zlomů, a to převážně červené.
Na Belvederu mají všechny tratě ostřejší začátek, pak se na dně
kotliny zmírňují. Sportovní lahůdkou je relativně nová černá trať
Diego, která z kotliny „přepadá“ velmi strmým svahem k mezistanici
Pecol.
Příjemné a přímé červené dálnice z Col Rodelly jsou bohužel v
polovině „přetnuté“ traverzem Sella Rondy.
Na Belvederu je i velký snowpark se zábavnou překážkovou dráhou,
kratší „fun“ tratě jsou také na Col Rodelle.
V nově připojeném (pomocí obousměrné lanovky z Alby na Belvedere)
dvojareálu Ciampac Buffaure je několik lehce členitých červených sjezdovek
v horních patrech svahů, přičemž do údolí – jak z Ciampacu do Alby, tak
z Buffaure do Pozzy – padají lesem prostorné černé sjezdovky, zvlášť ta
do Alby potěší i občasnými zatáčkami a změnami sklonu.
Sněhové podmínky:
V teplém jarním počasí na sjezdovkách zavládly rozmanité sněhové
podmínky – celodenně perfektní s pevným a převážně ještě suchým
sněhem na severních svazích nad cca 2 000 m n. m. (Belvedere, zčásti i
Ciampac) přes postupně měknoucí sníh či firn na osluněných svazích (Col
Rodella, Buffaure) až po odpolední jarní kaši s boulemi na osluněných a
zároveň frekventovaných dojezdech (dojezdy Sella Rondy do Pian Frataces).
Výhodou severozápadní orientace poměrně otevřené kotliny Belvederu je
sluneční svit už od brzkého dopoledne, přitom tam ale díky nepřímému
osluněný drží sníh pevný až do odpoledne.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Na Belvederu se jezdí převážně dvěma expresními sedačkami a
„vajíčkem“, na Col Rodelle jsou naopak dvě ze tří hlavních sedaček
– překvapivě – pomalé, neodpojitelné.
Ciampac je od loňska z údolí přístupný 10místnou kabinkou namísto
„vagónu“, nahoře pak mají svou expresní 4sedačku jak mírnější
spodní, tak strmější horní úsek.
Buffaure je zpřístupněné 6místnou kabinkou z údolí a pak dvěma
navazujícími pomalými 4sedačkami, v mezistanici je při pokračování
sjezdu až do údolí potřeba kousek přebruslit.
Propojení Belvederu a Ciampacu je zajištěné kabinovou lanovkou pro 100
osob z Alby na vrchol Col dei Rossi, přičemž při cestě do údolí je nutné
vyjet na tento vrchol další kabinou z mezistanice Pecol (anebo od 4sedačky
Kristiania vystoupat pěšky cca 50 m v protisměru sjezdovky) – díky za toto
propojení, nicméně znamená to nejméně 20 minut „mačkanice“ v
kabinách.
Zalidněnost:
Během dne se to sice všude hemžilo lyžaři, ale fronty v podstatě
vznikaly jen na přístupech z údolí (při výjezdu mezi půl devátou a
devátou se jim ale dalo snadno vyhnout) a na „sellarondových“ tranzitních
lanovkách, zejména 6sedačce Sass Bece, která zajišťuje přejezd z
Belvederu do Arabby.
Při „chytrém“ plánování lyžařského programu se čekání u lanovek
omezilo na občasné několikaminutové zdržení. Stejně tak se daly vždy
najít volné nebo jen přiměřeně zahuštěné sjezdovky, typicky hned vedle
„sellarondových“ tras.
Občerstvení a aprés-ski:
Mnoho atraktivních horských chat je na slunečném svahu Col Rodelly, ale
málo jich není ani jinde. Příjemné posezení s odpoledním sluníčkem je
na terase baru v mezistanici Pecol na Belvederu.
Doprava do střediska a parkování:
Parkoviště u lanovek jsou placená (cca 5 eur / den) a kapacitně omezená.
Z městeček a vesnic svážejí lyžaře k nejbližším „spádovým“
lanovkám i skibusy, rovněž za poplatek (cca 6 eur / týden), údolím
projíždí i tranzitní linka mezi všemi areály.