Sjezdovky:
Areál disponuje paletou sjezdovek všech obtížností, dostatečně
širokých a příjemně dlouhých. Navíc se je chystá v dalších letech
nadále rozšiřovat. V provozu byly toho času všechny, a lyžařům se tak
naskýtá možnost sjet dolů z vrcholu v pěti možných variantách, vždy v
délce přes 1 kilometr. Sjezdovky č. 6, 7 a 9 pod novou lanovkou by měly být
z těchto pěti nejkratší (1 050 až 1 180 metrů), avšak pocitově se
nezdají kratší než červená č. 1, měřící skoro 1,5 km. Jediným
negativem je prostřední část této sjezdovky, která je plochá.
Jezdivější se mi zdála modrá č. 2.
Velmi přehledný a mírný je výukový svah č. 7, kde se koná i večerní
lyžování. Škoda že ne na lanovce...
Raritou je modrá sjezdovka č. 2, na jejímž konci je nutno absolvovat cca 200
metrů starou pomou, aby se člověk dostal zpět k LD. Ta jezdí až do 16:15 a
poslední jízdu zde pravděpodobně absolvujete úplně sami, tak jako já.
S postupujícím odpolednem se kvůli vyšší návštěvnosti na pár úsecích
tvořily muldy - především na společném cca 100m úseku sjezdovek č. 1 a
2, na černé sjezdovce a začátku sjezdovky č. 9. Naopak na ostatních
pistách se dalo skvěle carvovat až do zavíračky.
Sněhové podmínky:
Na rozdíl od Ještědu zde o sníh nouze není, všude je ho stále více
než půl metru, přesné číslo si netroufám odhadovat. Na slunných místech
samozřejmě sníh vlivem slunce a tepla měknul, ale naštěstí ne příliš.
Ostatně slunce se odpoledne trochu schovávalo, a tak byl sníh toho
nejhoršího ušetřen.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Hlavním tahákem je samozřejmě letos nově zprovozněná repasovaná
odpojitelná čtyřsedačka z Rakouska, která má nové měkké polstrování a
bublinu. Vypadá to, že by měla být i vyhřívaná, ale toho nás dnes
naštěstí vlekaři ušetřili. Výtka míří k rychlosti této LD, určitě
by mohla jezdit rychleji, ale zdá se, že se jí vlekaři ještě bojí nebo ji
teprve testují. Bubliny repasované viditelně nebyly, zůstaly poškrábané.
Jednu jízdu za silnějšího zavanutí větru se nám bublina nečekaně rychle
sama sklopila a mít zrovna někdo nataženou ruku...
Starší čtyřsedačka Špičák I je bohužel pomalejší a neodpojitelná.
Poma u modré sjezdovky je archivní, ale jízda s ní je zážitek.
Vlek E je bohužel pomalý a stojí se na něj 5 až 10 minut fronta.
Pod starou LD moderní toalety v budově, u nové vyhřívané v buňkách.
Zalidněnost:
Zalidněnost byla střední, rozuměj dopoledne vyšší a odpoledne
nižší. Nevím, jak to bylo ráno, ale dopoledne cca do 13 hod. se čekalo u
obou LD cca 5 minut, pak už vůbec. To samé na pomu u modré sjezdovky č.
2.
Občerstvení a aprés-ski:
Vyzkoušeli jsme bufet pod starší LD, který se nachází zhruba uprostřed
červené sjezdovky. Posedíte zde sice jen venku, ale určitě oceníte
výborné domácí polévky. Česnečka i gulášová byly výborné a místní
jedenáctka také. Navíc k polévce nabízejí rozpečený rohlík.
Jinak je v areálu možností k občerstvení dostatek.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska od Liberce bez problémů. Parkoviště zdarma pod
starší LD Špičák I pokryté blátem a částečně asi i štěrkem. Přijel
jsem po 10. hod. a zeptal se pořadatele na začátku, zda je ještě volno a
ten mi potykal "zkus to a uvidíš". Viděl jsem
a zaparkoval asi 20 metrů od kasy, takže paráda. Několik dalších míst se
ještě našlo.