Sjezdovky:
Svahy nad Apricou jsou na severní straně, takže teď v lednu byly cca do
10 hod. pořád ve stínu. Sjezdovky jsou členité a v lesních průsecích,
takže chráněny před větrem. Fajn sjezdovky V, S, L, N, A, J . Škoda že A
a J není jako celek obsluhována jednou lanovkou, muselo se jezdit po C až
dolů (vlek 3 nejel).
Sněhové podmínky:
Dole v cca 1 200 m n. m. nic, jen umělý, od poloviny sněhu dost, cca 1 m
nahoře, možná i více.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Baradello obsluhováno expresní 4sedačkou s krytem. Střední část
Palabione 8kabinkou, poté neodpojitelnou sedačkou a dvěma vleky. Magnolta
6místnou starší kabinkou a dvojsedačkou (retro) a vlekem, ale ten nejel.
Dole potom cvičná louka/-čka s vleky a sedačkou.
Zalidněnost:
Přes týden volno, o víkendech rušněji, ale dá se.
Občerstvení a aprés-ski:
Dostatek - panini, pizza. V Ristoro Passo (centrum v prostřední části u
kabinky) je samoobslužná restaurace - jídlo ok.
Doprava do střediska a parkování:
Bohužel bus (děs běs). Serpentýny na Tonále a dolů do Apricy jsou
zážitek, pěkná panoramata.