Sjezdovky:
Klasické ledovcové dálnice, se stejným sklonem. Většina modré nebo
červené barvy. Nejvíce se mi líbila červená č. 9, které ma jednu vadu na
kráse, a to že je obsluhována kotvou. Ale všechny úrovně lyžařů a i
milovníci jezdění ve volném terénu si tu najdou to své.
Sněhové podmínky:
Jedním slovem úžasné. Den před naším příjezdem nasněžilo a pak
dalších 5 dnů bylo azzuro. V horních patiích byly 3 metry sněhu, v údolí
20 cm sněhu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Z údolí vedou dvě rychlé lanovky, jedna je pro 30 lidí, které design
navrhoval slavný Pininfarina. Ve vrcholových partiích jako všude na
ledovcích převládají kotvy, ale např. oproti Kaprunu mi připadá
infrastruktura lanovek zde lepší, logičtější.
Zalidněnost:
Měli jsme obavy, že přes Silvestra bude hodně lidí, ale příjemné
překvapení. Nejvíce lidí bylo v pondělí, ale v úterý na Silvestra a ve
středu na Nový rok byly sjezdovky poloprázdné.
Občerstvení a aprés-ski:
Klasické Rakousko, tzn. Keiserschmarrn, Germknödl, gulášová polévka,
jablečný závin politá vanilkovou polevou... U hlavních přestupních bodů
vždy velká restaurace a u některých sjezdovek menší, domácí chaty.
Doprava do střediska a parkování:
Všechny silnice vzorně upravené, ledovec se nachází na konci
Stubaiského údolí. Záchytná parkoviště jsou dostačující, parkování
zadarmo.