Sjezdovky:
I zde platí, že první 2 až 3 hodiny ráno nabízí nejhezčí lyžařský
zážitek, a proto doporučuji rán v 8.00 už stát ve frontě na první
jízdu. Sjezdovky upravené, nepřelidněné, bez čekání na lanovkách.
Takže ranní ospalci a snídaňoví labužníci, ať si jedou skibusem... Na
nikoho se nečeká.
Sněhové podmínky:
První den v noci napadlo asi 30 cm sněhu, což je vlastně super. Zkušený
lyžař už ví, jaké lyže ten den nasadí... 😁 Sjezdovky krásně
upravené s dostatkem sněhu, ale již kolem oběda boulovitý terén, který je
pro velkou část lyžařů nekomfortní. Jízdu také trochu komplikoval
silnější vítr kolem 30 km/h a mírné sněžení, takže bylo prd vidět.
Druhý den vítr zmizel, na dopoledne vysvitlo sluníčko a na upravených
tratích se lyžovalo celé dopoledne naprosto perfektně. Po obědě vylezly
ledové plotny, ale to není nic nového.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Na lanovkovém parku jsem neshledal žádné nedostatky, ale ani žádnou
velkou modernizaci. Staré dobré sedačky, kabinky, kotvy nic nového.
Zalidněnost:
Počet lidí mi nepřišel nikterak hrozivý. Dle mého subjektivního
názoru byl první den lidnatější, i pohled na parkoviště mi to dokazoval.
Spousty závodních teamů, ale dle mého názoru to šlo.
Občerstvení a aprés-ski:
Pravidelně se stravuji na stanici Eisgrat, kde mají samoobslužný bufet
jako v Ikei... 😂 Chodíte s podnosem a nandáváte, na co máte chuť a na
konci zaplatíte. Mají veliký výběr a na své si přijde každý. Ceny jsou
asi subjektivní, ale levné to není.
Doprava do střediska a parkování:
Dopravu jsem zvolil vlastním autem a při příjezdu vás hned rozdělí
parta regulovčíků. Jinak celým údolím jezdí skibusy zdarma a svážejí
lyžaře tam i zpět.