Stubaier Gletscher aktuální report z 12.03.2019

Sjezdovky:

Nepřeberné množství sjezdovek, na první návštěvu jsme všechny ani nestihli, nejdřív jsme okoukávali modré a pak červené:
Modrá 4 - z Eisgratu do mezistanice Fernau, první polovina celkem široká, poté se zužující do Fernau, ale příjemná, svižná
Modrá 10 - vede k ní sedačková lanovka Fernau. Nahoře krásná panorámata na obě strany. Vršek úzký k zatáčce, trochu strmější sešup a pak již hezká rovinka, pro snb trochu šlapání, může se napojit na modrou 4, nebo zpět k sedačkovce. Byl tu již měkčí rozježděný sníh, tak jsme jí dali jen jednou na zkoušku.
Modrá 1 - od sedačkové lanovky Eisjoch, polovina široké modré dálnice, hezky upravené, sníh tak akorát. Pokud jí pojedete dál na Gamsgarten, změní se na červenou 1, místy trochu prudší, ale pořád pohodovou sjezdovku.
Modrá 1a - stejná hezky široká dálnice jako vlevo 1, buď skončíte na Eisgratu, nebo se dá napojit opět na modrou 4.
Modrá 5 - zde jsme špatně odbočili od lanovky Schaufeljoch, kdy jsme původně chtěli doprava, ale skončili vlevo na hezké prázdné modré sjezdovce, obsluhované kotvou. Na druhé straně sjezdovky byly velké skokánky ve snowparku.
Modrá 7 - asi se nám líbila nejvíc, vede od sedačkovky Rotadl. Sjezdovky z vrcholu Wildspitz jsou tu asi nejširší a nejlepší i díky tomu, že většinu dne je tu ve stínu, a tak sníh drží pevný. Nalevo je červená, my jezdili modrou zpět k lanovce. Dole je i úsek na měření času.
Modrá 12 - super sjezdovka pro začátečníky na lyžích, je skoro rovná v prostřední části, takže na první krůčky zcela ideální, navíc ji obsluhuje i nízká sedačka pro malé děti. Pod lanovkou pak vede trať s vlnovkama.
Ve stanici Gamsgarten je dále krátký vlek s mírným svahem pro výuku, několik pojízdných pásů, hrad ze sněhu. Ideální místo pro děti.
Nazpět k parkovišti jsme jeli lanovkou, ale pod lanovkou vede černá skiroute 26, na které jsme viděli jet pár lyžařů, i děti, jedná se spíš o úzkou cestu se zatáčkami. Pokud máte auto až na dolním parkovišti lanovky 3S Eisgrat a přijedete dolů kabinkou Gamsgarten, tak odtud vede ještě modrá cesta po sněhu až dolů.

Sněhové podmínky:

Sněhu všude dostatek, nasněžilo přes noc, dopoledne ještě místy jezdily rolby a upravovaly svah. Na místech, co jsou více na sluníčku, byl sníh měkčí, ale nic hrozného, vyloženě velké muldy také nikde nebyly. Nejlepší tvrdý sníh byl na straně Wildspitzu a pod Daunkopfem.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Vše moderní, nemám co bych vytkla. Velká parkoviště, k pokladně na kabinku 3S Eisgrat jezdící schody, samotná kabinka velká, hodně míst na sezení. Klasická kabinkovka Gamsgarten. Všude toalety.
Většina sedačkových lanovek s bezpečnostním jištění pro děti, bubliny, rychlé. Vleky kotvy, jedna poma krátká. Velké množství restaurací, obchodů, půjčovny, servis.
Na Eisgratu ledová jeskyně, ale nebyli jsme. Škoda jen, že byla zavřena vyhlídka Top of Tyrol, asi kvůli vichru. Rádi se sem někdy vrátíme.

Zalidněnost:

Ráno v devět jsme již parkovali dole u lanovky 3S. Fronta na skipasy žádná, do kabinky též žádná. Lidu se na sjezdovkách hemžilo celkem dost, hlavně na modrých, spousta kurzů, ale fronty na lanovky žádné. Až na konci v 16:00 se začala dělat velká fronta na Gamsgarten, až jsem si říkala, jak to všichni stihnou na poslední jízdu v 16:30.

Občerstvení a aprés-ski:

V mezistanici Fernau hned u lanovky venkovní sezení s malým barem. Velká restaurace s jídelnou na Gamsgarten, restaurace Jochdohle, kde jsem viděla pořádný hambáče na talíři, další restaurace na Eisgrat. Venkovní posezení i s lehátky všude. Je tam toho dost, ale nevyužili jsme, měli jsme svoje zásoby.

Doprava do střediska a parkování:

Silnice i přes noční sněžení byla po ránu bez sněhu. Do údolí Stubai se platí dálniční mýto 3 euro. Parkoviště bezplatná a velká, obsluha ukazovala, kam zaparkovat, vedle na parkovišti bagr uklízel sníh pro další auta.