Sjezdovky:
Na Monínci je jedna sjezdovka, ale na večerní lyžování se slevou ze
Skipasomatu za 300 Kč je to výborná cena. Ve vrchní části kolem kotvy s
prudším cca červeným sklonem, který se následně mění na spíše
pozvolnější příjezd k nástupu na lanovku. Z mého pohledu by některá
místa mohly být trochu lépe osvětlena, ale dá se to bez problémů
přežít.
Sněhové podmínky:
Na sjezdovce je těch 30 až 50 cm, které hlásí areál, s tím, že při
plusových teplotách, které většinu zimy panují, je to neuvěřitelný
výkon a stále ještě zasněžují (aktuálně druhý příjezd k lanovce).
Vrchní část je plně vysněžena. Pod mostem by místo na vysněžení bylo.
Vzhledem k počtu lyžařů je ale aktuální stav plně dostačující.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jedna čtyřsedačka s rozběhovým pásem a jedna kotva. Občas bylo
nějaké přibrždění, ale nic hrozného. Bylo i dost dětí a pár kiksů
jsem i viděl, takže se to dalo pochopit.
Zalidněnost:
Do osmi bylo více lidí, ale nic tragického, na sjezdovce pořád bylo dost
místa nebo šlo chvíli počkat na volnější okno a na sedačku a kotvu se
nečekalo. Po osmé už jezdila většina sedaček a kotev prázdná a na svahu
bylo volno.
Občerstvení a aprés-ski:
Stánek a restaurace měly otevřeno, ale nevyužil jsem.
Doprava do střediska a parkování:
Cestou tam přes Nový Knín a Sedlčany absolutně bez problémů. I Praha
vzhledem k jarním prázdninám pohodlně průjezdná. Zpět přes Votice taky
bez problémů.
Parkoval jsem na spodním velkém parkovišti a byla to chyba. Cesta k
lanovce je zavřená, takže se chodí po silnici. Určitě lepší varianta je
zaparkovat na horním parkovišti, kde se parkuje u sjezdovky, a sjet ke kase na
lyžích.