Sjezdovky:
Převážná většina sjezdovek jsou mírné, červené, dostatečně
široké, modré jsou jen spojovačky. Sjezdovky se nacházejí převážně v
lese. Údolní sjezdovka do Isolaccie by mohla být ve spodní části na trati
lépe značená. V zatáčce není patrný směr, kam sjezdovka pokračuje a
jste-li tam sami a poprvé, svádí vás rovně do lesa!
Sněhové podmínky:
Jednalo se o kombinaci přírodního a technického sněhu. Mimo sjezdovky se
vyskytoval zmrzlý přírodní sníh. Celý den byly sjezdovky v dobré kondici,
na sluníčku východně orientované tratě krásně odměkly, ale když se
slunce posunulo, zase ve stínu přituhly.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Z Isolaccie vede starší kabinková lanovka, na kterou navazuje kotva a
poma. Na východní straně jsou tři sedačkové lanovky. Lanovka č. 32 je
trošku starší. Vlekař taky. Celý den si pouštěl italské dechovky, které
doprovázel svým pískáním či zpěvem. Každou dvousedačku nám přidržel,
abychom si nesedli vedle. Pohodička.
Škoda, že
nejsou v provozu vleky č. 31 a 30. Z této oblasti, pokud vše projedete,
můžete přejet ski busem do Bormia. To jsme původně měli v plánu, ale
zalíbilo se nám tady tak moc, že jsme zde zůstali až do půl třetí.
Zalidněnost:
Zalidněnost menší než malá. Sem tam někoho potkáte na pomě nebo
kotvě. Během naší návštěvy se nám několikrát stalo, že jsme široko
daleko nikoho neviděli. A lanovka jezdila jen pro nás.
Klid,
sluníčko, pohoda. No paráda. Po přelidněném Bormiu lyžařský ráj na
zemi.
Občerstvení a aprés-ski:
Nebyl čas ztrácet čas.
Doprava do střediska a parkování:
Bezplatné parkování v Isolaccie i v Le Motte v bezprostřední blízkosti
lanovky. Prostorné parkoviště.