Sjezdovky:
Zárukou prvního lana je být jako první na parkovišti, kam přijíždíme
před osmou, ale je to do druhé lajny. Už tady začínám tušit, že to bude
peklo, tak si kupuju na čtyři hodiny za krásných 430 Kč
, protože jsme
již v hlavní sezoně. A teploty pod nulou zaručují to, že v Deštném se
zasněžuje, a tak sjezdovka byla sice upravená, ale je na ní z děl
nastříkáno, čímž radost z jízdy po manšestru odpadla. Lidem to dělá
problémy, padají, když jim sníh lítá do obličeje. Je to o úraz. Po
hodině lyžování jsou děla vypnutá. Sjezdovka je za půl hodiny provozu po
smrti, totální krupice.
Sněhové podmínky:
Technický sníh kolem 50 cm. V jednu chvíli chumelí dost vydatně.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V provozu jen 4sedačka na Martě.
Zalidněnost:
Pokud jsem byl minulé dvě lyžování spokojený, tak teď to psychicky
nezvládám a odjíždím po dvou hodinách pryč, tohle se fakt nedá. Na jednu
modrou sjezdovku se nahrne tolik lidí, že jsem si říkal, že to středisko
bude v době Covidu nějak regulovat, jak se slibovalo, že se bude prodávat
jenom procento celkové kapacity areálu, ale tady ani náhodou. Zisk z prodeje
permic převládl nad regulací lyžařů. Tentokrát lidi jsou dost
nezodpovědní, byli bez roušek, jako by nic.
Občerstvení a aprés-ski:
Nezajímá mě to.
Doprava do střediska a parkování:
Z Hradce Králové jedu úplně v pohodě až do Deštného. Z Kounova je
nový asfalt až do Plasnice, a tak cesty už nejsou tak hnusný, jak tomu bylo
dřív, ale to mi nezlepšilo dojem z lyžování. Parkoviště narvaný k
prasknutí. Auta zaparkovaná všude.