Sjezdovky:
V provozu bylo vše, co je v areálu k dispozici. Na červené FISce
probíhaly od rána závody, takže jsme počítali s frontami a chtěli jít
přímo na kotvu. Po osmé hodině to však ještě nebylo nijak hrozné, takže
jsme změnili původní plán a přesunuli se na lanovku. Pod sjezdovkou měly
nádobíčko rozložené závodní týmy, tak bylo třeba koukat pod nohy, aby
jim člověk nezpůsobil nějakou tu škodu 
Když jsme vyjeli nahoru, většina závodníků se odebrala na FISku. Ovšem
dost bylo i těch, kteří šli trénovat mezi běžné smrtelníky. Když se
pak prohnali svým závodním tempem kolem dětí, moc příjemné to nebylo. Po
pěti jízdách, kolem čtvrt na deset, také narostla fronta na lanovku, takže
jsme se přesunuli na jižní kotvu, kde bylo sice lidí také dost, ale jezdilo
se o poznání klidněji.
Sněhové podmínky:
Po ránu byly sjezdovky vymrzlé s četnými plotnami, takže to občas
ujíždělo a bylo třeba dávat pozor. Ve spodní části nicméně zbývaly i
kousky manšestru a jezdilo se příjemněji. Po přesunu na jih to bylo ze
začátku celkem podobné, byly už zde občas i muldy seškrábaného
technického sněhu. Po desáté pod náporem sluníčka sjezdovka změkla a
začala krásně držet.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Čtyřsedačka s nástupním pásem jezdila vcelku plynule, zastavovalo se
minimálně, na jihu kotva naprosto bez problémů, ochotný usměvavý vlekař
pomáhal dětem i dospělým.
Zalidněnost:
Hned po ránu fajn, postupem času neskutečné davy. Parkoviště narvané k
prasknutí. Jeden kroužící řidič elektrovozu tak silně toužil po našem
místě, až způsobil menší dopravní kolaps.
Alespoň jsme
se dobře pobavili jeho organizačními schopnostmi.
Po 8
minutách se nám nakonec podařilo opustit prostor.
Občerstvení a aprés-ski:
Na severu i jihu v provozu bufety, nevyužili jsme. Od 11 hod. asi i
restaurace v Baueru.
Doprava do střediska a parkování:
Ráno z Ostravice souvislý led, zpátky nesouvislý - tam, kde svítilo
slunce, mokro, pak najednou 30 m ledu ve stínu. Naštěstí jeli všichni jako
lidi a nikdo to neopřel do příkopu ani protisměru a nezablokoval tak
cestu.