Sjezdovky:
V provozu bylo vše, co se dalo, ale ve spodní části Javořinky probíhaly
lyžařské závody, takže se objížděla zleva. Navíc k ní proudily zespodu
davy fanoušků. Párkrát jsme se svezli bočními modrými sjezdovkami a pak
se přesunuli na FISku. Když se fronta u lanovky navýšila, přesunuli jsme se
na druhou stranu údolí za Bauer, kde se vůbec nečekalo, ale byly zde již
horší sněhové podmínky.
Sněhové podmínky:
V severní části byly sjezdovky pěkně přimrzlé a hodně rychlé. První
hodinu a půl jsme si opravdu pěkně zalyžovali. Po přesunu na jih nás
čekal pravý opak. Od rána se do sjezdovky opíralo slunce, takže kolem
desáté již byla hodně rozměklá a sníh zde mizí před očima. Tady už to
vypadá na brzký konec.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Na severu jezdila čtyřsedačka Zbojník plynule a s minimem zastavování.
Na jihu na kotvě taky žádný problém.
Zalidněnost:
Od osmé do deváté hodiny poloprázdno (kromě situace, kdy se nakupili
malí závodníci), pak začala fronta narůstat geometrickou řadou. Na jihu
bez čekání.
Občerstvení a aprés-ski:
Nevyužili jsme.
Doprava do střediska a parkování:
Bezproblémový dojezd po suché cestě. Parkoviště po ránu zmrzlé, při
odjezdu již povolilo a byly to trošku bahenní lázně. Nevy, opucujeme to.
