Sjezdovky:
Areál udává až 100 km sjezdovek a vše bylo krásně upravené a
sjízdné. Co bylo velmi milým překvapením, že všechny potřebné skiroute
z mapy, které jsou potřebné po přejezd mezi lanovkama, jsou regulérní
upravené sjezdovky, takže je to opravdu nádherný kochací výlet.
Začneme v Mellau. Po výjezdu kabinkou na vás čeká povinná 8sedačka
Rosstelle a pak buď zpět krátká modrá č. 22 pro výuku a nenáročný
rozjezd či červená (červeno-modrá), nebo můžete modrou č. 24 ke kabince
nahoru či č. 6 na Widdguten. Na Wildgutenu jsou podle mě hned jedny z
nejlepších sjezdovek v areálu - krásně široká pláň s červenou č. 25,
s různýma modrýma variantama zpět k lanovce, nebo do strany s modrou č. 31,
která je pěkná na oblouky, a poctivýma černýma č. 32 a 33. Ještě je zde
červená č. 29, ale ta se mi nelíbila, ze začátku prudký až černý
padák a pak dlouhý plochý dojezd k lanovce.
Ještě je tu upravená skiroute č. 35 až do údolí, ale tento 5 km sjezd
lesní cestou nebyl zrovna tím pravým lyžařským zážitkem. Není těžká,
ale je to lesní cesta a tak jen jedete, sjedou jí i děti. Z Gipfelbahn jede
červená (i tunelem) č. 23, která je také pěkná a má i na začátku
černou variantu.
Z Hohe Wacht vede modrá č. 14 s červenou variantou č. 13, kde jezdí
bohužel asi nejvíce lyžařů, takže ji spíše nedoporučuji. Červená č.
13 má pak hlavně nepříjemný docela do černa prudký dojezd ukončený
sítí a tam jsem brzdil i očima, jak byla zmrzlá po ránu.
Dále přejedete na Elsenkopf a zde dolů vede krásná široká dálnice,
která má různé sklony po stranách a dá se objet modrou č. 11. Modrou
jedničkou se přesunete na dvousedačku Hohes Lichtbahn a kolem ní vedou
krásné široké sjezdovky č. 3 a pro mě luxusní červená č. 4 k
šestisedačcce. Je zde i měřený sjezd. Z Elsenkopfu vede na opačnou stranu
červená č. 2 a modrá jednička, které jsou také krásné sjezdovky.
Bohužel modrá č. 1 má na konci dojezd, který musí sjet denně každý, a
tak je jako jediná sjezdovka v celém komplexu už od rána totálně zničená
na dojezdu posledních 100 metrů. Zde jsou pak cvičné louky pro děti a
pomička.

Z Hohes Licht vede krásná upravená skiroute č. 4 a 5 k různým
lanovkám. Můžete vyjet na Ragaz, kde jsou modrá č. 15 a červená č. 156,
ale ty jsou sice na vrcholku krásné, ale mají dlouhý plochý dojezd a s
dětmi jste v háji. Také odsud vede krásná upravená kochací skiroute č.
8. Lanovkou Sunneg vyjedete na vrcholek a buď zde máte docela prudkou
červenou č. 17 zpět do údolí, nebo na opačnou stranu modrou č. 10 a
posléze č. 8. To jsou krásné sjezdovky pro začátečníky, tedy spíš ta
č. 8, na č. 10 je prudký spád a pak dlouhá rovina. No a poslední místo je
krásná široká modrá č. 5 a 7 do Damüls společně s červenou č. 6.
Sněhové podmínky:
Výborné až luxusní sněhové podmínky s hromadou přírodního sněhu,
který držel krásně celý den, krom pátečního odpoledne u sjezdovky č. 1.
Ještě modrá č. 22 je technicky přisněžená a tak tam byly hrudky. Jinak
opravdu luxus, včetně všech nezasněžovaných skiroute.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Je zde pestrá plejáda lanovek a sedaček od krásných moderních
vyhřívaných 8sedaček až po dvě stařičké pomalé dvojky. Zejména ta na
Hohes Licht by si zasloužila vyměnit. Jinak je to strašná výhoda tohoto
areálu, a to mohutná přepravní kapacita, takže díky 6- a 8 sedačkám se
prostě skoro nečeká. Lanovky jedou na plný výkon a opravdu se tu lyžuje
výborně.
Zalidněnost:
Tady bych to rozdělil na pondělí a úterý, kdy se na lanovky nečekalo
až na výjimky skoro vůbec a pak na pátek, kdy se nárazově tvořily místy
fronty do 3 minut maximálně. Výhodou je kapacita lanovek a umí lidé jezdit
po 8 a nečekají na sebe a neblokují lanovky jako někde u nás či ve
velkých resortech.
Občerstvení a aprés-ski:
Vyzkoušen hotel Sonnealm, další restaurace u sjezdovky č. 2 (s českým
obsluhujícím) a Alphof Rostelle. Ceny jídel kolem 12 EUR - chutné, dobré,
nápoje klasika jako všude v Rakousku. Narozdíl od Diedamskopfu to tu není
předražené.
Doprava do střediska a parkování:
Bezplatné velké parkoviště v Mellau u lanovky a samozřejmě bezplatný
skibus.