27.01.2015 | Damüls Mellau
- autor: perlic
- hodnocení:
Damüls Mellau - recenze z osobní návštěvy střediska (aktuální podmínky, doporučení a zkušenosti)
První návštěva tohoto střediska a určitě ne poslední. Utajená perla schovaná mimo dosah dálnice, s převahou německých, rakouských a švýcarských lyžařů. Žádní Češi a Poláci, sem tam nějaký bludný Holanďan. Lyžovali jsme zde v pondělí a úterý a pak pátek. Byla to i díky počasí a sněhovým podmínkám naprosto luxusní lyžovačka. Jedině pozor, areál je velmi rozlehlý a každá lanovka obsluhuje jen pár sjezdovek, a tak na návrat z nejzazšího bodu si musíte dát minimálně hodinu, lepší více, protože musíte poctivě projet zpátky dobrou půlku lanovek! V době naší návštěvy byla v provozu i sjížděcí sjezdovka na přírodním sněhu do Mellau. Ale žádná hitparáda to není. Jen si myslím, že v plné sezóně a o víkendu zde bude přeplněno.
Sjezdovky:
Areál udává až 100 km sjezdovek a vše bylo krásně upravené a sjízdné. Co bylo velmi milým překvapením, že všechny potřebné skiroute z mapy, které jsou potřebné po přejezd mezi lanovkama, jsou regulérní upravené sjezdovky, takže je to opravdu nádherný kochací výlet.
Začneme v Mellau. Po výjezdu kabinkou na vás čeká povinná 8sedačka Rosstelle a pak buď zpět krátká modrá č. 22 pro výuku a nenáročný rozjezd či červená (červeno-modrá), nebo můžete modrou č. 24 ke kabince nahoru či č. 6 na Widdguten. Na Wildgutenu jsou podle mě hned jedny z nejlepších sjezdovek v areálu - krásně široká pláň s červenou č. 25, s různýma modrýma variantama zpět k lanovce, nebo do strany s modrou č. 31, která je pěkná na oblouky, a poctivýma černýma č. 32 a 33. Ještě je zde červená č. 29, ale ta se mi nelíbila, ze začátku prudký až černý padák a pak dlouhý plochý dojezd k lanovce.
Ještě je tu upravená skiroute č. 35 až do údolí, ale tento 5 km sjezd lesní cestou nebyl zrovna tím pravým lyžařským zážitkem. Není těžká, ale je to lesní cesta a tak jen jedete, sjedou jí i děti. Z Gipfelbahn jede červená (i tunelem) č. 23, která je také pěkná a má i na začátku černou variantu.
Z Hohe Wacht vede modrá č. 14 s červenou variantou č. 13, kde jezdí bohužel asi nejvíce lyžařů, takže ji spíše nedoporučuji. Červená č. 13 má pak hlavně nepříjemný docela do černa prudký dojezd ukončený sítí a tam jsem brzdil i očima, jak byla zmrzlá po ránu.
Dále přejedete na Elsenkopf a zde dolů vede krásná široká dálnice, která má různé sklony po stranách a dá se objet modrou č. 11. Modrou jedničkou se přesunete na dvousedačku Hohes Lichtbahn a kolem ní vedou krásné široké sjezdovky č. 3 a pro mě luxusní červená č. 4 k šestisedačcce. Je zde i měřený sjezd. Z Elsenkopfu vede na opačnou stranu červená č. 2 a modrá jednička, které jsou také krásné sjezdovky. Bohužel modrá č. 1 má na konci dojezd, který musí sjet denně každý, a tak je jako jediná sjezdovka v celém komplexu už od rána totálně zničená na dojezdu posledních 100 metrů. Zde jsou pak cvičné louky pro děti a pomička.
Z Hohes Licht vede krásná upravená skiroute č. 4 a 5 k různým lanovkám. Můžete vyjet na Ragaz, kde jsou modrá č. 15 a červená č. 156, ale ty jsou sice na vrcholku krásné, ale mají dlouhý plochý dojezd a s dětmi jste v háji. Také odsud vede krásná upravená kochací skiroute č. 8. Lanovkou Sunneg vyjedete na vrcholek a buď zde máte docela prudkou červenou č. 17 zpět do údolí, nebo na opačnou stranu modrou č. 10 a posléze č. 8. To jsou krásné sjezdovky pro začátečníky, tedy spíš ta č. 8, na č. 10 je prudký spád a pak dlouhá rovina. No a poslední místo je krásná široká modrá č. 5 a 7 do Damüls společně s červenou č. 6.
Sněhové podmínky:
Výborné až luxusní sněhové podmínky s hromadou přírodního sněhu, který držel krásně celý den, krom pátečního odpoledne u sjezdovky č. 1. Ještě modrá č. 22 je technicky přisněžená a tak tam byly hrudky. Jinak opravdu luxus, včetně všech nezasněžovaných skiroute.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Je zde pestrá plejáda lanovek a sedaček od krásných moderních vyhřívaných 8sedaček až po dvě stařičké pomalé dvojky. Zejména ta na Hohes Licht by si zasloužila vyměnit. Jinak je to strašná výhoda tohoto areálu, a to mohutná přepravní kapacita, takže díky 6- a 8 sedačkám se prostě skoro nečeká. Lanovky jedou na plný výkon a opravdu se tu lyžuje výborně.
Zalidněnost:
Tady bych to rozdělil na pondělí a úterý, kdy se na lanovky nečekalo až na výjimky skoro vůbec a pak na pátek, kdy se nárazově tvořily místy fronty do 3 minut maximálně. Výhodou je kapacita lanovek a umí lidé jezdit po 8 a nečekají na sebe a neblokují lanovky jako někde u nás či ve velkých resortech.
Občerstvení a aprés-ski:
Vyzkoušen hotel Sonnealm, další restaurace u sjezdovky č. 2 (s českým obsluhujícím) a Alphof Rostelle. Ceny jídel kolem 12 EUR - chutné, dobré, nápoje klasika jako všude v Rakousku. Narozdíl od Diedamskopfu to tu není předražené.
Doprava do střediska a parkování:
Bezplatné velké parkoviště v Mellau u lanovky a samozřejmě bezplatný skibus.