Damüls Mellau aktuální report z 09. - 12.12.2024

Sjezdovky:

Sjezdovky byly na startu sezóny upravené jen některé, s úpravou se začínalo u páteřních, spíše modrých. Ale našlo se i pár slušných červených. Znalci střediska jezdili freeride na neupravených tratích... Otevřené byly pouze lanovky v centrální části Damüls, propojku do Mellau otevřeli až poslední den, okrajové lanovky Ragaz a Wildgunten byly zavřené celou dobu. Zde je moje první výtka: přestože sněhové podmínky byly slušné, Rakušáci se moc nenamáhali s přípravou, otevřeli jen to nejnutnější, někde na šířku jedné rolby, někde o chlup širší. Na to nejsem z vyhlášených středisek moc zvyklý, tam se snaží více.

Sněhové podmínky:

Na to, jak se chlubí, že tam spadne až 9 m sněhu za sezónu, to bylo s přírodním sněhem bída. Přesto ho bylo dostatečně, napadl těsně před naším příjezdem a během prvního dne. Potom nastalo inverzní počasí, s teplotami celý den pod nulou. Toho využil personál k zasněžování, bohužel také přes den uprostřed tratí. Sníh byl tedy značně proměnlivý - někde přírodní čerstvý prašan, někde zmrzlý tvrdý podklad a někde umělý sníh. Tady je moje druhá výtka: za celou dobu jsem neviděl pořádně jezdit rolby, ani ve dne, ani v noci. Podle mě to celé objezdila jedna, max. dvě rolby za večer - tratě byly úzké, sníh se rychle měnil (lyže cukaly), úprava byla vesměs lajdácká. Ale ne že by to neuměli. Podél dvojsedačky Walisgaden, byl povrch upravený precizně a držel dlouho do odpoledne. Bohužel, jen tenhle jediný kousek.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Lanovky kromě dvou dvojsedaček (Walisgaden, Hohes Licht) všechno pohodlné a rychlé 4- až 6sedačky, s bublinami. Dvojsedačce Walisgaden se dalo vyhnout a na Hohes Licht byla celkem rychlá i pohodlná, takže tou jsme jezdili často. Z Mellau jedna kabina na Gipfel. WC dostatek ve stanicích sedaček a v okolních hospodách/hotelech. V Damülsu jsme využili skidepot s vyhříváním pro boty - super! Náš hoteliér nám to dal k pokoji, ostatní boxy byly za peníze (myslím 1 € / den).

Zalidněnost:

Tady se potvrdilo, co jsem očekával - že tam bude málo lidí. Češi, Slováci ani Poláci tam nebyli - jen Němci, Švýcaři a domácí. Fronty žádné, to bylo fajn. Ale jak byly tratě úzké, tak se občas našel nějaký bezohledný blázen, který se vám přimotal zezadu do trasy...

Občerstvení a aprés-ski:

Je vidět, že nejen u nás se zdražuje - místní pivo nevalné kvality za 6,50 až 7 €, Gulaschsuppe 7 až 10 €, hlavní jídlo 20 až 25 €. Takže unést se to dá, ale bývalo to o dost méně. Také zde bylo vidět, že se místní na sezónu teprve pomalu chystají - nabídka v chatách byla na můj vkus omezená.

Doprava do střediska a parkování:

Doprava z Prahy stále po německé dálnici, rakouský kousek u Bodamského jezera bez poplatku a potom stoupání (cca 40 km) až do 1 400 m po úzkých okreskách. Cesty byly upravené, takže to šlo, ale obávám se, že při nějaké kalamitní chumelenici by poslední úsek mezi Au a Damülsem byl nesjízdný, nebo jen s řetězy. Parkoviště u vleku Uga zdarma.