Sjezdovky:
Sjezdovky jsou všech kategorii, včetně jedné černé 72%, jinak ale
převládají modré, červeno-modré sjezdovky a pár červených. Není zde
opravdu žádné záludné místo, které by někdo nesjel a uvíznul zde
začátečník. Vždy se dá nějak dostat. Jsou zde i pěkné skiroute na
kochání. Za mě byly nejlepší sjezdovky modro-červená 25, 29 a 31, jsou
veselé a hravé, a pak i modrá 5, 7, 8 a červená 6 a 9. Ale i ostatní
sjezdovky jsou fajn a máte zde i dva tunely.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky byly překvapivě výborné. Na to, že týden před
lyžovačkou do sněhu nalila příroda přes 30 litrů deště, vydržel pevný
základ. A kombinace technického sněhu (v nižších místech) a přírodního
společně s nadílkou dva dny předem vytvořila překvapivě slušný základ.
Některé sjezdovky, které jsou ve stínu, měly dokonce i plotny. Na to, že
přes den šplhala teplota i přes 10 stupňů, tak vydržely až na výjimky
(modrá 1, 22 a 24, červená 6) většinou až do odpoledne v ucházejícím
stavu. To jsem opravdu nečekal. Ranní manžestr byl samozřejmě balzám,
protože nebyl až tak zmrzlý a tak první dvě hodiny to bylo ježdění bez
chybičky. Nahoře poctivý metr a něco, dokonce v pátek po sněžení
vyrazilo do terénu spousta freerajderů...
Za co je velký plus, že ve čtvrtek v noci napadlo asi 15 cm čerstvého
sněhu a opravdu celý areál upravili až ráno, takže nikde nezůstaly
hromady sněhu a i v pátek se dalo po nočním sněžení výborně lyžovat.
To se jen tak nevidí. Jinde to nechají být, upraví večer a starejte se.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zde není moc co vytknout, krom staré dvousedačky Hohes Licht, kde se
tvořily fronty a bylo by opravdu záhodno takto vytíženou lanovku vyměnit.
Jinak veskrze moderní lanovky s bublinou a pár s vyhříváním. Vlastně jen
dvě staré dvousedačky (ta druhá krátká spojovací Walisgaden ani nevadí)
a jen jedna bez bubliny (Furka). Tady je to také oproti třeba italské
Civettě fajn.
Zalidněnost:
Krom neděle, kdy bylo jasné počasí byla zalidněnost ne úplně
minimální, ale v normě. Na lanovku se čekalo jen na výše zmiňované
dvojce. V týdnu max. 4 minuty, o víkendu asi 8. Jinak maximálně všude v
týdnu do 5. lanovky a a o víkendu max. minutka dvě. Na širokých
sjezdovkách bylo jezditelno a žádné davy se nekonaly a dala se vždy najít
volná skulina. Ráno se sjezdovky začaly plnit až od 10. hodiny, ale šup
zase v 11 na obědy.
Občerstvení a aprés-ski:
Zde bylo jediné trochu mínus, že ačkoliv byla zalidněnost nižší, tak
restaurace byly i v týdnu dost plné. Nechci si představit jarní prázdniny.
Do pizzerky na Uga jsme se nevešli nikdy, a tak jsme 3x navšívili
samoobslužou restauraci Sonnenalm u Furky a 1x restauraci s obsluhou u pomičky
Sunneg.
Co se týče restaurace Sonnealm, mohu jedině doporučit - výborné
špecle, Sonnenalm burgr a dobré a chutné polévky. Ceny jsou bohužel letos v
Rakousku vyšší, takže burgr s hranolkama 14, špecle 13, guláš se
špeclema 13, polévky 6-7 EUR. Výhoda v Sonnenalm je ta, že si polévky
nanadaváte sami, takže gulášovka je fakt taková hutná gulášovka. A
jejich Burgr zapečený v sýru je opravdu mňamka. Vše hlavně čerstvé.
Pití 0,5l kolem 4-5 EUR.
Doprava do střediska a parkování:
Využívali jsme skibus po Mellau, dále jezdí i skibus po Damuls a další
regionální linky fungují také jako skibus. Takže není problém nechat auto
před barákem a zbytečně se neharcovat na parkoviště. Jinak velkokapacitní
parkoviště je v Mellau, kde i v plné špičce v neděli bylo volno a
samozřejmě zadarmo a pak u Uga v Damuls. Skibusy byly docela hojně
využívány.