Sjezdovky:
Od poslední návštěvy před sedmi lety se některé lanovky modernizovaly,
za největší plus považuji novou sedačkovou lanovku Bois Noir V12 spojenou
se sjezdovkou Chastardon. Tento odlehlý úsek Varsu jsem využívala
nejčastěji, krásná modro-červená byla ve výborném stavu celý den a bylo
zde i nejméně lidí. Jako druhou musím zmínit Olympique Sainte Marie -
nejdelší v celém středisku, ideální ježdění hlavně dopoledne, potom se
spodní část pod vlivem teplého počasí měnila na kaši. Třetí nejlepší
sjezd v oblasti Risoul byl z vrcholu Pointe de Razis a zpět lanovkou R5. V
Risoulu bylo ještě dobré využívat lanovku na vrchol Peyrefolle a odtud
zpět, nebo vlevo směrem ke kotvě, která vedla na skoro stejné místo.
Místy zde byla ale vydřená místa a kamínky. Černá sjezdovka Coni, jedna z
nejtěžších černých sjezdovek v Evropě, byla zavřená, Grand-ubac celý
týden rezervovaná pro závodníky a další kratší a různé přejezdy také
nesjízdné. Nepřehlédnutelný je obrovský snowpark L´Eyssina ve Varsu, i v
těchto sněhových podmínkách byl dobře upraven.

Sněhové podmínky:
Málo sněhu, ale sjezdovky dostatečně zasněžené. Místy rozbředlá
místa a hlína.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Nové, rychlé a moderní lanovky oproti pomalým tvoří zhruba polovinu,
kabinky žádné, pouze jedna kombinovaná se sedačkovou (nepočítám-li jednu
krátkou v Risoulu, sloužící spíš jako rarita).
Zalidněnost:
Velmi málo lidí.
Občerstvení a aprés-ski:
Restaurací dostatek, u restaurace vedle nástupu na lanovku Mayt lze
využít i rychlé občerstvení za příznivé ceny. Ve Varsu směrem k Risoulu
jezdí skibusy, jízdní řády a linky jsem nepochopila - dost
nepřehledné.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava autobusem bez problémů.