Sjezdovky:
Spodní třetina areálu - černé prudké sjezdovky - byla spíše na
tvrdém technickém sněhu, výše již docela dost přírodního sněhu, všude
vynikající úprava, snad jen s výjimkou sjezdovky obsluhované
šestisedačkou Sixpack. Na Rosenkranzhöhe nabízí asi nejlepší poježdění
na červených.
Sněhové podmínky:
Vzhledem k roční době myslím nadprůměrné, pak ale přišla obleva.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
S novou páteřní desetikabinkou z údolí, designově velmi povedenou,
téměř dokonalý komfort, zůstává poněkud problematický přístup na
Rosenkranzhöhe, kde jsou asi nejlepší sjezdovky, ale pomalá dvousedačka
doplněná o něco rychlejší kotvou je poněkud obsolentní. Děsivě na ní
fouká. Na kotvě míň.
Zalidněnost:
U kabinek se čekalo místy i deset minut.
Občerstvení a aprés-ski:
Mohu posoudit jen samoobslužnou restauraci na konečné údolní nové
kabinky - rakouský standard.
Doprava do střediska a parkování:
Z Moravy přes Vídeň po dálnici až do Judenburgu, pak po docela rychlé
silnici až prakticky pod kopec. Velkoplošné parkoviště v sobotu nebylo
zcela zaplněno.