Sjezdovky:
Čtyři hlavní sjezdové tratě, z nichž jedna přechází z
černo-červeno-modré "rukávem" zpět k lanové dráze. Všechny jsou v
rozpětí 1 350 až 1 670 metrů, což je na české poměry slušná délka.
Profil, který nenudí ani na celodenní lyžování, snad jen s mínusem v
podobě až velmi mírných dojezdů. Na české poměry příjemně nakloněná
modrá sjezdovka, jen je škoda, že je dost úzká a pokud se z ní chce
lyžař dostat zpět k lanovce, tak musí vystát na konci frontu na kratičkou
pomu.
Sněhové podmínky:
Na bídu letošní zimy slušné sněhové podmínky, které lze přičíst i
kvalitnímu zasněžování, protože vzhledem k nízké nadmořské výšce
byly v provozu všechny sjezdové tratě, mimo snowparku.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zde by se mohlo vylepšovat. V areálu pouze jedna neodpojitelná a ne
příliš rychlá čtyřsedačka, na druhé straně areálu pouze dvoukotva,
takže se na sedačce často tvoří větší fronty. Zbytek zázemí je
dostatečný, ať už občerstvení, restaurace, či půjčovny, lyžařské
školy apod. Pro rodinnou návštěvu hovoří i nižší ceny než ve
vyhlášených krkonošských střediscích.
Zalidněnost:
Jarní prázdniny, neděle. Nemohli jsme čekat, že by se lyžovalo bez
front. Přesto na druhé straně, kde je pouze dvoukotva, zcela bez front, zato
na sedačku se čekalo kolem 15 minut.
Občerstvení a aprés-ski:
Bistra, skibary, dvě větší restaurace na vrcholu Špičáku, další
větší restaurace s ubytováním ve spodní části u lanovky. Mírně
nižší ceny než ve vyhlášených krkonošských střediscích.
Doprava do střediska a parkování:
Bezproblémová doprava ve směru od Železného Brodu přes Tanvald po
komunikaci I. třídy s odbočením na Albrechtice. Bezplatná parkoviště jsou
zde roky samozřejmostí.