Kühtai aktuální report z 19.12.2023

Sjezdovky:

Z důvodu lepší viditelnosti volíme pro začátek sjezdovky orientované na jih, naše oblíbená červená č. 16 přímo pod kabinkou Kaiserbahn zatím není otevřená, tak se přesunujeme k lanovce HochAlterBahn, kde sjezdovky č. 1,2 a 3 jsou jak profilem, tak většinou i šíří opravdu pěkné, tady můžeš lyžovat dlouho a pořád tě to bude bavit. No zas tolik času nemáme… Přesunujeme se na HoheMutBahn, kde je otevřená sjezdovka č. 13, která má ve spodní části více variant. Poctivá červená se zlomy, za kterými to občas pěkně ostře padá. I tady jsou pěkné sjezdovky, i když s menším převýšením a už ne tak široké. Času moc nezbývá a je třeba se vrátit k DreiSeenBahn na sjezdovky pod ní a hlavně příjemný snow park – vlastně oba snow parky. Neodoláváme pokušení a stíháme ještě černou 9a, která je v perfektním stavu, vyjíždíme lanovkou GaisKogelBahn a chceme ji jet ještě jednou ve variantě 9. Tam nastává peklo, tráva, hlína i kameny . Opravdu je třeba ji nechávat otevřenou, když je v takovém stavu? Bohužel jsme nestihli sjezdovky u vleku Alpenrosenlift, které byly dopoledne plné trénující mládeže – nenápadné červené s neuvěřitelně rozmanitým terénem – a to chceš. Žádná nudná nakloněná rovina. Ale těch nudných pasáží na Kühtai opravdu moc není. Přejezdy mezi severem a jihem jsou pěkně vyřešeny skrz tunely pro lyžaře.

Sněhové podmínky:

Sněhu je dost na severu i jihu, už samotná výška střediska 2 000 – 2 500 m zaručuje, že v době, kdy dole v sousedním Ötztalu pršelo, tak tady sněžilo. Sníh většinou čistě přírodní, až na výše zmíněnou výjimku pěkně urolbovaný. Kamínky tradičně (ale podstatně méně, než loni) na začátku červené č. 13.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Kromě nové 6sedačky GaisKogelBahn to není nejnovější standard, ale dostačující určitě ano. Když chceš nové, jedeš do Söldenu, ne? Téměř všechny lanovky odpojitelné, rychlé. Všechno v provozu.

Zalidněnost:

Lidí celkem málo, ale Vánoce se blíží a turisté už pomalu najíždí. Zatím pohoda.

Občerstvení a aprés-ski:

Pizza v pizzerii da Bruno nám chutnala už minule a není důvod měnit lokál, ceny zatím příznivé, od loňska mírné zdražení a pizza chutnala i dnes.

Doprava do střediska a parkování:

Jeli jsme cestou z Ötztalu - asi 20 km s převýšením 1 200 m, vezme to slabou půlhodinu. Parkovacích míst je dostatek, jsou samozřejmě gratis. Odjezd směr Innsbruck. I přes celkem vysokou nadmořskou výšku jsou cesty pěkně udržované, doprava bez problémů.