Sjezdovky:
Sjezdovky se spouštějí po východních svazích zpod dvoutisícových
vrcholů Schwarzwand a Hirschkopf, a to ve dvou osách, které jsou vzájemně
propojené velmi dlouhými přejezdovými cestami.
Zvláště hlavní lokalita areálu Hochalm překvapí celkově spíše
mírnějšími tratěmi, které jsou však v horní polovině hravě členité,
takže se na nich nenudí ani náročnější lyžař.
Od nejvyšší stanice kabinky (Gipfelbahn) klesají dvě modře značené
tratě, střídající svižné úseky s ploššími pasážemi, které se
následně spojí a nakonec se promění v široké zvlněné
„náměstí“.
Od postranního vleku (Gratlift) se připojuje ještě krátká, velmi
zvlněná trať Mulde.
Pod úrovní lanovky Gipfel hlavní sjezdovka pokračuje lesem jako
nenáročná modrá dálnice až do mezistanice kabinky, zajišťující
přístup z údolí (Hochalmbahn).
Nejnižší patro areálu směrem do údolí překonává černě značená
trať – užší, zpočátku s krátkými prudšími pasážemi na mýtině,
poté už jen traverzující podél skal. V údolí se rozkládá cvičná louka
s lanovým vlekem.
V sousední lokalitě Waldalm dominuje dlouhá a široká červená sjezdovka
lesem s proměnlivým profilem a občasnými terénními zlomy, která v již o
něco užším profilu pokračuje z mezistanice dále do údolí.
Údolí Raurisertal je také velmi oblíbeným cílem skialpinistů.
Sněhové podmínky:
Na pevný urolbovaný povrch sjezdovek přes noc napadly dva tři centimetry
lehoučkého prašánku, takže první ranní jízdy byly skvostné a ani přes
den se nový sníh nerozjezdil do výraznějších nerovností. Až na výjimky
měly sjezdovky po celý den pevný, drživý povrch bez zledovatělých
úseků.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Z údolí vyráží do hlavního areálu 6místná kabinka Hochalm, do
sousedního areálu Waldalm pak stoupá stařičká pomalá 2sedačka.
Horní patra obou lokalit obsluhují modernější kabinky – 8místná
Gipfel a nejnovější 10místná Waldalm. Podél centrální modré dálnice na
Hochalmu jezdí ještě kotvové vleky.
Neobvyklý vlek stoupá také na postranní hřeben v nejvyšší části
areálu – nástupní stanice je vybavena samoobslužným podavačem (před
nástupem je třeba ovládací páčku otočit dolů, aby se kotva „snesla“
do podavače) a výjezd velmi strmým svahem je opravdu náročný, takže vlek
prakticky nikdo nevyužívá.
Zalidněnost:
Ve všední lednový den byl i přes prvotřídní počasí v areálu velmi
klidný ruch – více se to hemžilo jen v nejatraktivnější horní části
areálu Hochalm, kde nárazově vznikla i minutová fronta na kabinku Gipfel. Na
Waldalmu jezdily kabinky obsazené většinou jen dvojicemi nebo jednotlivci,
níže do údolí pak nesjížděl téměř nikdo.
Všechny tratě jsou otočené více méně k východu – již ráno jsou
tedy vršky zalité sluncem, naopak odpoledne se po svazích rozšiřuje stín,
který postupně „vyhání“ i lyžaře.
Občerstvení a aprés-ski:
Okolo mezistanic lanovek se nachází několik horských chat.
Velmi malebná a útulná je chata Waldalm s tradiční rakouskou kuchyní
(knedlíčková polévka cca 8 eur, řízek s hranolky 17 eur).
Doprava do střediska a parkování:
U obou nástupních stanic lanovek se parkuje zdarma. U dvousedačky
přiléhá parkoviště přímo ke stanici lanovky a dojezdu sjezdovky, od
kabinky je vzdálené cca 200 m.
Cesta ze středu Čech zabere zhruba 5 hodin. Čas výrazně zkracuje nová
dálnice kolem Českých Budějovic, naopak ji zpomaluje sanace tunelů na
dálnici A10 jižně od Salcburku.