Sjezdovky:
Na odlesněný Zettersfeld jsem se v důsledku nepříznivého počasí
nedostal, a tak jsem hobloval pouze svahy menšího areálu Hochstein. Tratě
byly, jak jsem již napsal výše, otevřeny všechny (alespoň tedy v pátek) s
výjimkou krátkého úseku černé Reiterfeichte (3), objet se dal po červené
Oberer Schiweg (3a). Velice atraktivní byl nepřerušený sjezd z nejvyššího
bodu areálu až do města o délce 6 km a převýšení 1 300 m (časově to i
s výjezdem lanovkami a kotvou vycházelo na přibližně 50 minut), já jsem
ale nejraději zůstával na hravé červené Familienabfahrt (4) s mnohými
terénními zlomy a pořádně černým hangem, společným s černou tratí
Weltcupstrecke (7).
Sobota proběhla kvůli velkému nárůstu sněhové pokrývky ve značně
omezeném režimu - otevřeny byly pouze sjezdovky Familienabfahrt (4),
Weltcupstrecke (7) a Taxermoos (6).
Sněhové podmínky:
Při příjezdu 35 cm, po nepřetržitém sněžení nejméně dvakrát více
- bohužel se mi nepodařilo najít aktuální číslo. Faktem ale je, že v
pátek odpoledne a celou sobotu ležela na svazích slušná vrstva čerstvého
sněhu, která činila lyžování těžším, ale svým způsobem i
zábavnějším.
Kvůli sobotním plusovým teplotám se bohužel na Familienabfahrt (4) objevily
čvachtající louže i hnědší místa, náročný byl i přejezd přes
místní silničku.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Areál je tvořen osou tří přepravních zařízení, odstupňovaných
podle pohodlnosti: první úsek tvoří moderní kombinovaná lanovka
Schlossberg (H1) s polstrovanými šestimístnými sedačkami a osmimístnými
kabinkami, na ní navazuje velice pomalá dvousedačka Hochstein 2 (H2), na
posledním úseku pak funguje rychlá kotva Hochstein 3 (H3); k tomu ještě u
první mezistanice jezdí malá poma Taxermoos (H5).
Zatímco v pátek jelo vše, v sobotu mohli lyžaři z bezpečnostních důvodů
využívat pouze kombinovanou lanovku Hochstein (H1) jen s kabinkami (sedačky
toho dne poněkud nepochopitelně zůstaly v garáži) a pomu Taxermoos
(H5).
Zalidněnost:
V prázdnějším areálu jsem snad během hlavní sezóny ještě nebyl.
Personál a skialpinisté hráli přesilovku na lyžaře, kterých se na
svazích pohybovalo maximálně padesát, takže na sjezdovkách, lanovkách i v
hospodách bylo prostoru, kolik si kdo zamanul. 
Občerstvení a aprés-ski:
Po oba dny jsem využil restauraci Moosalm na horní stanici kombinované
lanovky Schlossberg (H1). Vyzkoušel jsem místní specialitu Schlipfkrapfen
(taštičky plněné bramborovým těstem) a Leberknödelsuppe (tři obří
knedlíky - hlavní jídlo), oboje výborné. Ceny klasické - polévka 4 až 8
€, hlavní jídlo 7 až 15 €.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta z Prahy přes Rozvadov, Mnichov, Kiefersfelden, Kufstein, Kitzbühel,
Mitersill a Matrei zabrala s několika přestávkami asi osm hodin. V době, kdy
dopisuji tento report (tedy večer před odjezdem), dostávám zprávu, že
cesta zpět přes Matrei a Felbertauerntunnel je kvůli lavinovému nebezpečí
uzavřena, tak snad se nějak dostanu domů. 