Sjezdovky:
Ve středisku je málo pěkných modrých sjezdovek. Na rozjezd jsme zvolili
(č. 6), která začíná na u výstupní stanice vlaku. Potom jsme se
přesunuli na červenou (č. 3), která byla dobrá, dokud vyšší teplotou
hodně nezměkla a my se museli přesunout jinam. Zábavná je červená (č. 4)
díky jejím položení mezi dvěma kopci se spoustou terénních nerovností,
takže se jen tak neomrzí a tady jsme vydrželi až do konce.
Dlouhou červenou (č. 1) k dolní stanici vlaku bych s ohledem na sněhové
podmínky doporučil maximálně na závěr lyžování. Pokud ji v plné
sezóně upravují, může to být pěkné svezení.
Sněhové podmínky:
Na sjezdovkách je zatím dostatek sněhu, ale při teplém počasí po ránu
ledový urolbovaný povrch byl velmi tvrdý, nepříjemný. Postupně však
roztával a celkem držel až do konce našeho lyžování
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Vzhledem k velikosti střediska je výběr lanovek omezený. Jediná
čtyřsedačka vede k již zmíněné zábavné sjezdovce č. 4. Dále pomalá
dvojsedačka vedoucí na nejvyšší vrchol střediska, ale sjezdovka má pouze
pár dobrých pasáží. Jedna kotva u konečné vlaku a jedna u dvojsedačky.
Kotva D byla zavřená.
WC v hospodě u čtyřsedačky a na horní stanici vlaku a také na startu
vlaku u parkoviště. Zde je také půjčovna vybavení a servis.
Zalidněnost:
Prakticky bez lidí, na čtyřsedačce jsme občas potkali i nějaké lidi,
jinak zcela bez čekání.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení při dolní stanici čtyřsedačky, kde byly ceny standardní
(nealko pivo 4,5 eura).
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska byla pohodlná, kousek od dálnice. Bydleli jsme ve
městě Spital am Pyrhn, takže jsme to na parkoviště měli jen 2,5 km.
Parkoviště vzhledem k návštěvnosti bylo rozlehlé (většina aut dle všeho
patřila obsluze areálu).